Weblog SOFTPAE

Používanie firemnej elektronickej pošty v zamestnaní na súkromne účely je z hľadiska právneho určite veľmi zaujímavá otázka nielen pre majiteľov firiem, ale aj pre ich zamestnancov. Čo o tomto probléme hovorí zákon a ako sa chrániť na oboch stranách? Čítajte.

Pri používaní elektronickej pošty zamestnancami môžu nastať dve situácie:

• zamestnanec používa svoju súkromnú elektronickú poštovú schránku alebo
• zamestnanec používa firemnú elektronickú poštovú schránku

Treba zdôrazniť, že zamestnávateľ nemá v nijakom prípade právo kontrolovať súkromnú elektronickú komunikáciu, a to ani vtedy, ak k nej dochádza počas pracovnej doby alebo i na škodu zamestnávateľa.

Kedy môže zamestnávateľ čítať el. poštu

Na druhej strane však možno konštatovať, že zamestnávateľ je oprávnený čítať firemnú elektronickú poštu svojich zamestnancov pri používaní firemnej elektronickej poštovej schránky zamestnávateľa (napr. meno.priezvisko_zamestnanca@zamestnávateľ.sk). V tomto prípade takáto elektronická pošta je považovaná za výsledok plnenia povinnosti zamestnanca a považuje sa za elektronickú poštu zamestnávateľa. Vzhľadom k tomu je zamestnávateľ oprávnený takúto firemnú elektronickú poštu čítať.

Zamestnávateľom odporúčam, aby vo svojich vnútorných predpisoch (prípadne priamo v pracovnej zmluve) výslovne ustanovili, že zamestnanec môže používať firemnú elektronickú poštovú schránku len pre účely firemnej elektronickej komunikácie. V tomto prípade zamestnávateľ môže rozumne predpokladať, že všetka elektronická komunikácia z firemnej elektronickej poštovej schránky je firemnou komunikáciu. Vzhľadom k tomu, je zamestnávateľ v zásade oprávnený čítať elektronickú komunikáciu vo firemnej elektronickej poštovej schránke.

Súkromná pošta je súkromná pošta!

Treba však zdôrazniť, že akonáhle zamestnávateľ zistí, že niektorá elektronická pošta je súkromnej povahy, je povinný túto elektronickú poštu prestať čítať (ak je táto súkromná povaha zrejmá už z predmetu elektronickej pošty, nesmie ju ani otvárať). Informácie, ktoré sa dozvedel z tejto súkromnej elektronickej pošty (hoci vo firemnej elektronickej poštovej schránke) , nesmie nijakým spôsobom použiť (ani na ochranu svojich záujmov poškodzovaných zamestnancom). Zamestnávateľ je však voči zamestnancovi oprávnený použiť informáciu, že zamestnanec použil firemnú poštovú schránku na súkromné účely, hoci to mal zakázané.

Zodpovednosť

Na druhej strane však zamestnanec nemôže byť braný na zodpovednosť za prijatú súkromnú elektronickú poštu vo firemnej elektronickej schránke. Taktiež zamestnanec nemôže byť braný na zodpovednosť za čítanie tejto súkromnej elektronickej pošty (v rozumnej miere). Zamestnanec je dokonca oprávnený forwardnúť túto prijatú súkromnú elektronickú poštu na svoju súkromnú elektronickú poštovú schránku. Zamestnanec sa nemôže vzdať práva na čítanie svojej súkromnej elektronickej pošty vo firemnej elektronickej poštovej schránke (ani zamestnávateľ mu to nemôže zakázať).

V prípade čítania súkromnej elektronickej pošty zamestnancov zamestnávateľom hrozí zamestnávateľovi trest odňatia slobody až do troch rokov. Taktiež zamestnanec by mohol žalovať zamestnávateľa okrem iného na primerané finančné zadosťučinenie.

Autor príspevku: ZM

Internet je fenomén doby a web stránky k němu patří již od počátku. Moderní firmy rok co rok přinášejí pravidelné aktualizace svých stránek a nové www stránky dalších firem vznikají dnem i nocí. Dnem i nocí se ale opomíjí i mnoho detailů, které odlišují úspěšné stránky od těch ostatních. Jedním s takových detailů je analýza cílů prezentace a cílové skupiny zákazníků (pozor, ne návštěvníků).

Jak se říká, pod lampou je největší tma. Přesvědčili jsme se o tom sami nejen na našem webu, ale i webech mnoha dalších firem pracujících v našem oboru. O co jde?

Po desítce analýz pro naše klienty jsme i my dospěli k tomu, že by bylo vhodné přece jenom udělat komplexní „marketingovou“ analýzu pro náš firemní web. Výsledky jiných analýz nás k tomu takříkajíc dotlačily. A výsledky naší vlastní analýzy ukázaly, že i my máme stále co zlepšovat.

Cílem naši analýzy bylo určení správných cílů web stránek a cílové skupiny zákazníků, jejich chováni nejen při prohlížení web stránek, ale již při přípravě na hledání dodavatele služeb, které my poskytujeme. Kromě samotného testováni na webu jsme proto provedli i průzkum mezi již existujícími našimi klienty a vybranou skupinou reprezentující vzorek cílové skupiny zákazníků našich služeb. Nezapomněli jsme ani na analýzu konkurence a jejích web stránek. Výsledky přinesly mnoho zajímavých informací a nezůstanou bez odezvy ani při změnách našeho webu.

Jedním z nejzajímavějších zjištění je rozdíl ve vnímání informační hodnoty stránek u tvůrce a cílové skupiny zákazníka, kterou je v našem případě jak majitel malé či střední firmy, tak projektový manažer větší společnosti.

Při výstavbě našich aktuálních web stránek jsme kvůli časové tísni provedli jen analýzu konkurenčních stránek a nechali se inspirovat konkurencí s vírou, že to je dostatečně dobrý základ. Jedním ze základních rysů většiny analyzovaných webů bylo, že poskytovaly množství dosti podrobně napsaných stránek s vysvětlením nejen nabízených služeb, ale i principů, postupů apod. Řešili jsme to tedy podobně i u našich web stránek.

Na první pohled je to velmi logické, poskytovat návštěvníkovi co nejvíce informací, na pohled druhý, podpořený novou přesněji cílenou analýzou to až tak jednoznačné není. Podívejme se tedy na některé z výsledků analýzy:

• majitel malé či střední firmy má většinou základní znalosti o web stránkách, velký příděl nových informací naráz (na jedné stránce) způsobí, že se v nabídce nedokáže patřičně zorientovat (je to podobná chyba, jako přehnaná nabídka mnoha produktů u e-shopů)
• projektový manažer větší společnosti pověřený hledáním řešení má většinou dostatečné znalosti o tom, co hledá, požaduje mnohem podrobnější a různorodější informace, než poskytují web stránky
• malá firma se při výběru dodavatele rozhoduje nejvíce na základě ceny a jednoduchosti řešení, dodavatele hledá buď na základě doporučení ze svého okolí nebo hledáním na internetu, k rozhodnutí přispívá i možnost vyzkoušení demoverze, reference jsou méně důležité
• u výběru dodavatele u větší firmy hraje důležitější roli osobní přístup, kontakt s fundovaným projektovým manažérem (nebo obchodníkem) dodavatele, na webu postačují heslovité informace, podrobnosti se probírají při osobním jednání, reference a důvěra velmi výraznou mírou přispívají k výběru dodavatele
• osoba pověřená výběrem řešení a dodavatele u malých a středních firem se tomuto výběru ve většině případů věnuje „za běhu“ při jiných činnostech, které jsou v kontextu činnosti firmy prioritnější, nezbývá čas pro nastudování nových informací, projevuje se přirozený odpor k nutnosti studovat nové věci
• u velkých firem má pověřená osoba vyhrazen přiměřený čas a prostředky k výběru řešení a dodavatele, v případě potřeby jsou ochotní prostudovat informace podrobněji (občas se projevuje až nadměrné nadšení pro nové věci)

Výsledky analýzy naznačují mimo jiné i rozdíly ve vnímaní informační hodnoty web stránek na straně zákazníka či naopak majitele webových stránek s nabídkou.

Právě při stavbě naších nynějších web stránek jsme se nechali inspirovat správným názorem, že návštěvníkovi a potencionálnímu klientovi je potřebné poskytnou co nejvíce informací. Jako problematická se ale ukázala forma, jakou jsou tyto informace nabízeny.

Výsledky poukazují na to, že stručnost a jednoduchost není na závadu (spíše naopak) , pokud existuje možnost podrobnější informace rychle získat. Ještě zajímavější je, že to platí pro obě cílové skupiny zákazníků. Informace je proto vhodné rozdělit do jednodušších a stručnějších celků a podrobné „teoretické“ informace nabízet až v další vrstvě stránek.

Na závěr snad jen poučení, že i analýza konkurence má svá úskalí a není vhodné se spoléhat jen na tento zdroj „informací“. Vysoká návštěvnost, hezké obrázky nebo líbivé texty totiž nic nevypovídají o tom, kolik z návštěvníků se stalo i zákazníkem.