Weblog SOFTPAE

Po více než roční odmlce Microsoft opět vzkřísil tradici TechNet konferencí. Poslední "štace" po Košicích a Bratislavě proběhla včera v Praze. Hlavním bodem programu byly Windows Vista – Microsoft prezentoval největší novinky nového OS. Dále byl představen nový release Windows Server 2003 R2, Exchange Serveru 2003 SP2 a některé novinky v SQL Serveru 2005.

Jako doplněk proběhly i prezentace Office InfoPath 2003 a Windows XP Media Center Edition 2005.

Nejzajímavější byly bezesporu prezentace novinek, které čekají uživatele Windows Vista, i v dalších blocích však byly novinky, které stojí za pozornost. Ve stručnosti Vás seznámím s jejich výčtem, tak jak jsem si je stačil během konference zaznamenat.

Windows Vista

Šiřitelům názoru, že Vista budou jen "přemalované xp-čka" doporučuji zejména tuto část. Popisy budou stručné, více informací naleznete pod odkazy na konci článku.

• Změna v zabezpečení služeb
  Každá služba bude mít nově přiřazen vlastní SID, což značně zprůhlední nastavování práv zejména pro scénáře kdy služby komunikují s jinými počítači. Nebude nutné nastavovat službám speciální doménový účet nebo lokální účet který bude mít na všech počítačích stejné uživatelské jméno a heslo. Práva se prostě nastaví na SID příslušné služby.
• Nový bezpečnostní mechanismus "User Account Control" (UAC)
  Zcela nový bezpečnostní mechanismus pro ochranu před zneužitím administrátorských funkcí. Princip spočívá v tom, že každý uživatel, i když je ve skupině Administrators, standardně pracuje v módu běžného uživatele. Pokud uživatel spustí funkci, která vyžaduje práva administrátora, systém ho upozorní a vyžádá si potvrzení této akce (každý GUI prvek, většinou tlačítko, pod kterým se skrývá takovýto typ akce je opatřen známou ikonou štítu).
• BitLocker Drive Encryption
  Jedná se o novou technologii pro šifrování dat na disku, která zajišťuje jejich bezpečnost i když je počítač vypnutý nebo bootuje. K tomu je nutný speciální mikročip TMP zabudovaný na základní desce. BitLocker podporuje dva TMP módy:
  • "TPM only" – pro uživatele je celý mechanismus zcela transparentní.
  • "Startup key" – uživatel musí pro přihlášení k počítači zadat kód, což může učinit buď vložením USB klíče obsahujícího kód, zadáním na klávesnici.

V případě, že počítač není vybaven čipem TPM, stačí mít tzv. TCG-compliant BIOS (TCG=Trusted Computing Group) a použít mód "USB Flash Drive key" – uživatel před zapnutím počítače vloží USB disk kterým počítač odemkne.

• další zabezpečení IE 7.0
  Ve Vistě bude IE obsahovat "Protected mode", což je ochrana proti přístupu k citlivým částem systému (přímo souvisí s mechanismem UAC). Dovolí například přistupovat do registru pouze ve větvi HKEY_CURRENT_USER a ne HKEY_LOCAL_MACHINE. Pro zachování funkčnosti starších aplikací bude součástí IE i tzv. "Compatibility Layer", který by měl zajistit správné "přesměrování" nepovolených operací.
  Zajímavý bude i  "Phishing filter" – nová funkce sloužící k odhalení podvodných stránek lákajících čísla kreditních karet apod. – implementované anti-phishingové algoritmy budou uživatele varovat před vstupem na podezřelé stránky.
• sloučení administrátorské konzole pro firewall a IPsec
• nová bezpečnostní platforma "Network Access Protection"
  NAP umožní lepší ochranu sítě kontrolou připojovaných počítačů. Zařazením NAP serverů do sítě (musí to být Longhorn server, nástupce 2003 Serveru) bude možno kontrolovat před připojením do sítě každý počítač – zda není napaden viry apod., ale i například zda má instalované všechny požadované bezpečnostní záplaty. NAP servery bude možno integrovat se SMS (Systems Management Server) a zajistit i automatickou instalaci požadovaného SW na daný počítač.
• vylepšení ve skupinových politikách
  Bude možno například definovat politiku pro výměnná média – která média a jakým způsobem lze na počítači použít.
• Windows Imaging
  Byl vytvořen nový jednotný formát (.WIM) pro klonování operačního systému. Mezi nejdůležitější vlastnosti nového formátu, které stojí za to vyjmenovat, patří
  - je HW nezávislý
  - je komponentově orientovaný, založený na souborech, používá instalační skripty ve formátu XML
  - umožňuje nedestruktivní upgrade
  - umožňuje offline správu imagí

Práci s WIM soubory bude umožňovat program Ximage.

• Windows PE
  Microsoft vyvinul "mini" verzi pro účely instalace, diagnostiky a recovery. PE by se měly stát náhradou za DOS-ové boot diskety. Systém bude určitá omezení související s hlavním účelem této verze. Budou například omezena použití Windows API nebo nepůjde instalovat .NET framework, systém by se prý rovněž měl samovolně restartovat každých 24 hodin. Využití Windows PE vidí Microsoft v oblastech IBS (Image Based Setup) , WDS (Windows Deployment Services) , WinRe (Windows Recovery Environment) a rovněž by ho měl využívat SMS (Systems Management Server) pro instalaci OS.

Exchange Server 2003 SP2
SP2 obsahuje zejména řadu vylepšení pro mobilní klienty Exchange Serveru, za pozornost však stojí i nová technologie označená jako "SENDER ID". Tato technologie má zabránit zasílání spamu s podvrženými e-mailovými adresami. Princip spočívá v tom, že organizace zveřejní v rámci svého DNS speciální typ záznamu, který bude obsahovat adresy SMTP serverů, které smí odesílat e-maily pro danou doménu. SMTP server (který samozřejmě musí tuto technologii podporovat) se při přijímání e-mailu od jiného SMTP serveru dotáže do DNS a zkontroluje IP adresu serveru, který se s ním spojil. V případě nesouhlasu IP adresy bude moci e-mail odmítnout. V případě, že by se tato nebo podobná technologie ujala, mohlo by to výrazně přispět k bezpečnosti na Internetu.

Windows Server 2003 R2
R2 označuje druhý release verze 2003. Jak prezentovali zástupci Microsoftu, verze serverových systémů by se měly stabilizovat na 4-letém cyklu s meziverzí "R2" po dvou letech. R dvojka obsahuje mimo jiné

• vylepšení DFS – údajně je kompletně přepracován a obsahuje nový způsob replikace, tzv. RDC (Remote Differential Compression); například při změně nadpisu v 5 MB PPT prezentaci by se prý měly replikovat jen změny, tedy data v řádu KB.
• vylepšení print managementu
• MMC konzoli v nové verzi 3.0
• Active Directory Federation Services – zajímavé řešení pro sdílení identit, a to i mezi organizacemi. Mohlo by být ideálním rešením pro Single Sign On, což bylo prezentováno i jako živá ukázka.

Další zdroje:
http://www.microsoft.com/technet/windowsvista/security/uacppr.mspx
http://msdn.microsoft.com/ie/default.aspx?pull=/library/en-us/IETechCol/dnwebgen/ProtectedMode.asp
http://www.microsoft.com/technet/itsolutions/network/nap/default.mspx
http://www.microsoft.com/WindowsServer2003/R2/Identity_Management/ADFSwhitepaper.mspx

Rok 2005 byl ze strany provozovatelů českých internetových obchodů hodnocen jako úspěšný (zejména v porovnání s minulým obdobím, t.j. v nárůstu počtu a objemu nákupů). Jak uvádí server onlineobchody.com, zjistila agentura GFK, že v roce 2005 nakoupilo v internetových obchodech 2 797 000 Čechů oproti 2 158 000 z předchozího roku. Pomineme-li poněkud podivně vysoká absolutní čísla (pochybuji že nakoupilo skutečně tolik lidí, spíše se jedná o prostý součet počtu nákupů) , nárůst je i tak evidentní. Nárůst objemu nákupů v korunách je ještě výraznější – meziročně o 40%.

Dalším zajímavým údajem je i složení nakupujících – dominuje věková kategorie do 29 let (podle mého skromného odhadu mohou tvořit až 2/3 objemu obchodů) , což odpovídá i jiným výzkumům v oblasti využívání Internetu v české populaci. Mladší generace je k internetu přirozeně vstřícnější, umí s ním lépe pracovat a oceňuje výhody které přináší. Pokud však chtějí provozovatelé eshopů udržet nastartovaný růst a využít růstový potenciál který je ještě daleko větší, měli by začít získávat především zákazníky střední věkové generace, kteří mají největší kupní sílu, ale i zákazníky starší generace (i když u nás nemají důchodci takovou kupní sílu jako v některých západoevropských zemích, kde jsou vedle tzv. "singles" jednou z nejzajímavějších marketingových skupin). Srovnáme-li tato čísla s výzkumem "The 2004 European Online Retail Consumer", více než polovina zákazníků v Evropě náleží do kategorie 25 až 44 let. Svůj podíl na tom zcela jistě má vyšší internetová gramotnost ve vyspělejších zemích v této věkové skupině, ale ta se u nás rychlým tempem zlepšuje a obchodníci by měli být připraveni využít svou příležitost.

Střední a starší generace má k nakupování na internetu spíše přirozenou nedůvěru a je na obchodnících, aby tuto důvěru získali a udrželi. Jak napsal před rokem interval.cz, například Britové mají k internetovým nákupům velkou důvěru – podle výsledků asociace EIAA dokonce 96 % zákazníků bylo s on-line nakupováním spokojeno !!!

Mezi spokojené návštěvníky rozhodně nebude patřit moje babička – přesvědčil jsem ji k nákupu televize na internetu a vykreslil jí všechny výhody. Sám jsem asi týden předtím nakoupil televizi rovněž v internetovém obchodu a byl jsem spokojen – do týdne byla bez problémů dodána. Z širokého a pohodlného výběru od počítače byla babička nadšená a neváhala s objednávkou na hifishop.cz. Další sled událostí byl však již tristní. Nejprve přišla zpráva, že nabízené zboží není na skladě – souhlasili jsme tedy s dodávkou do 30 dnů. Ani po 5 týdnech však televize stále nebyla na skladě a co je horší – pracovníci obchodu na informační lince nebyli schopní podat informaci o tom, kdy bude zboží k dispozici. Výsledkem bylo to, že objednávku jsme zrušili a internetový obchod naprosto drtivě prohrál K.O. s místním drobným živnostníkem, který byl schopen dodat požadované zboží do dvou dnů.

Nemusím ani zdůrazňovat, jaký má část naší rodiny (kromě babičky i otec a matka, kteří celou anabázi měli tzv. z první ruky) nyní na nakupování na internetu názor. Budou-li noví zákazníci odcházet z internetových obchodů s podobnou zkušeností,  budou si asi obchodníci muset počkat, až dnešní generace do středního věku zestárne…

Zdroje:

• http://www.onlineobchody.com/zpravodaj/?p=294
• http://interval.cz/clanky/britove-nakupuji-na-internetu-nejvice

Zajímavý článek:

Změnily se internetové obchody za poslední dva roky k lepšímu ? Máte lepší nebo horší zkušenost než autor následujícího článku ?
http://www.lupa.cz/clanky/internetove-obchody-kdy-konecne-prijde-kvalita/

Autor příspěvku: Petr Hradec

Nielen na webe ale aj v iných tlačových a elektronických médiách sa stále častejšie stretávame s porovnávacou reklamou. O čo ide a ako sa nedostať do stretu so zákonom?

Zmyslom a účelom reklamy je podľa zákona č. 147/2001 Z.z. o reklame prezentácia produktov v každej podobe s cieľom uplatniť ich na trhu. Zákon rozdeľuje kategóriu všeobecných požiadaviek na reklamu (zákaz reklamy klamlivej, skrytej, zneužívajúcej dôveru, propagujúcej násilie apod.) a kategóriu špeciálnych požiadaviek, napr. reklama tabakových výrobkov, liekov, zbraní a streliva. Pri všetkých týchto druhoch reklamy môže dochádzať aj k porovnávacej reklame.

Porovnávacia reklama a zákon

Porovnávacia reklama je reklama, ktorá priamo alebo nepriamo označuje iného súťažiteľa (potenciálneho konkurenta) alebo jeho produkty. Ide teda o akúsi výzvu na súboj. Zákon o reklame ustanovuje niekoľko podmienok, ktoré musia byť vždy dodržané:

• Porovnávané produkty musia uspokojovať rovnaké potreby alebo byť určené na rovnaký účel. Ak teda nemám priameho konkurenta v porovnávanom segmente, v praxi nemôžem porovnávaciu reklamu vôbec využiť.

  Typické pre tento prípad by bolo porovnanie pracích práškov, z testov nám jednoznačne vyplynie, ktoré prášky v teste dosiahli najlepší účinok prania a ktoré sklamali. Víťazný producent potom môže víťazstvo svojho produktu prezentovať širokej verejnosti vo forme porovnávacej reklamy a nehrozia mu žiadne sankcie a úspech žalôb ostatných výrobcov je vylúčený. Pritom si dokonca môže za produkt pýtať viac peňazí a predať ho drahšie, pretože kvalita má svoju cenu.

• Musí sa porovnávať jedna alebo viac konkrétnych, typických, podstatných a overiteľných vlastností produktov vrátane ich ceny. Je potrebné vyvarovať sa porovnania produktov, ktoré sú už zo svojej podstaty neporovnateľné, napr. športové auto s nákladiakom alebo kožené topánky s plátennými. Porovnávať treba teda vždy konkrétne vlastnosti, resp. ich súhrn, pričom zohľadniť musíme i cenu.

  Vezmime si televízory. Nájdeme ich na trhu nepreberné množstvo. Budeme však porovnávať plazmové s plazmovými, LCD s LCD a klasické (CRT) s klasickými. V praxi sa budeme stretávať vlastne len s porovnaním značiek a ako rozlišujúci znak použijeme kvalitu obrazu, cenu prípadne inú vlastnosť (spotrebu elektrickej energie, životnosť, dizajn apod.).

• Pri produktoch s označením pôvodu sa môžu porovnávať iba produkty s rovnakým označením. Tým je zabezpečené, že napríklad Tokajské víno z tokajskej oblasti si bude hľadať súpera vždy len vo svojom regióne. Nemôže byť teda porovnávané v rámci porovnávacej reklamy s Portským ani Burgundským – nie je víno ako víno.

• Súťažitelia a ich produkty sa musia dostatočne odlíšiť tak, aby nemohlo dôjsť k ich zámene. Ak teda chcem s niekým svoj produkt porovnávať, musím výrobcu, a zároveň porovnávané produkty nezameniteľne špecifikovať. Nesmiem teda porovnávať Nokiu so Samsungom, môžem však porovnať Nokiu 6020 a Samsung SGH-X660.

• Znevažovať súťažiteľov, ich pomery, konanie, produkty alebo iné rozlišovacie znaky je zakázané. Aj v reklame existuje hranica ktorú nemožno prekročiť a o to výraznejšie to platí pri porovnávacej reklame. Tu možno apelovať len na svedomie a zdravý sedliacky rozum.

• Nemožno neoprávnene využívať výhodu dobrého mena produktu alebo iného rozlišovacieho znaku súťažiteľa. Ak chceme porovnávať, musíme porovnávať v reálnom čase reálne produkty od reálnych výrobcov.

  Zákon zakazuje „chváliť sa cudzím perím“, ak som teda špičkovým producentom tehál a popri tejto podnikateľskej aktivite začnem stavať budovy, neznamená to, že môžem vyhlasovať, že som špičkový stavebník a porovnávať sa s inými, vo svojom obore oveľa kvalitnejšími stavebníkmi (výnimky samozrejme potvrdzujú pravidlo). Rovnako, ak som vyrobil špičkový stolný počítač, ktorý vo svete nemá páru, nemôžem sa porovnávacou reklamou votrieť do segmentu prenosných počítačov a porovnávať svoj pravdepodobne priemerný produkt s inými, ak je mojím cieľom ťažiť pritom zo slávy získanej spomínaným aj keď úspešným stolných počítačom. Najmä toto ustanovenie zákona sa v praxi zneužíva najviac a šíritelia reklamy roky ťažia z prachom zapadnutej slávy svojich produktov alebo svojho mena.

• Nemožno prezentovať produkt ako napodobeninu alebo kópiu produktu, chráneného ochrannou známkou alebo obchodným menom. Už zo samotnej podstaty napodobenín a kópií (spravidla lacnejších ako originály) vyplýva, že by sme ich už ani z morálneho ani zo zákonného hľadiska nemali porovnávať.

• Klamlivá reklama sa zakazuje. Buďme teda úprimní a porovnávajme len to, čo produkt naozaj dokáže, resp. porovnávajme vlastnosti, ktoré produkt skutočne má.

Sankcie za porušenie zákona

Za porušenie ustanovení zákona o porovnávacej reklame hrozí šíriteľovi pokuta až do výšky 5 miliónov Sk. Komu by sa takáto sankcia zdá malá, toho odradí právo poškodenej strany na náhradu škody a ušlého zisku v súvislosti s možným poškodením dobrého mena alebo trestné stíhanie prípadne iné formy postihu, ktoré sa môžu v konkrétnych prípadoch vyšplhať do astronomických výšok.

Porovnávacia reklama na internet určite patrí, vždy však treba dodržať ustanovenia zákona a mať na pamäti možné dôsledky nezákonného konania. Preto pri využívaní porovnávacej reklamy vyhľadajte odbornú pomoc a nespoliehajte sa na náhody, konkurencia nespí.

Autor príspevku: MG

Čoraz častejšie mám pocit, že svet a Amerika všeobecne sú nepoučiteľní. Každodenný prísun článkov o tom, čo Google odkúpil a ako jeho akcie stúpajú stále častejšie pripomína podobný ošiaľ, ktorý svet zažil pred pár rokmi a ktorý skončil krachom mnohých internetových firiem. Koniec koncov, mnohé dnešné internetové firmy vznikli na troskách tých pôvodných. Ako sa ale zdá, história sa opakuje.

Hystéria z nových služieb Googlu, nových funkcií či väčšieho priestoru zachvacuje čoraz viac ľudí a v celom tomto kolotoči nejako chýba triezve zhodnotenie a kritika. Všetci sú zamilovaní do Google a to pripomína oné ružové okuliare v láske či prehnané odhodlanie linuxákov brániť svoj systém do konca.

Ale Google pripomína aj slona na hlinených nohách. Však o „hodnote“ všetkých „googlovských“ akcii hovoria aj obrovské výkyvy v ich cene zakaždým, keď sa internetom prevalí čo i len malý škandálik s jeho službami. Mám nepríjemné tušenie, že sa asi opäť dočkáme ďalšej doby ľadovej na Internete.

Na internetu je nespočetně článků a diskuzi o zvyšování konverzního poměru na webu, mnohé jsou ale natolik obecné, že jen stěží jich obyčejný člověk dokáže využít k prospěchu svých stránek. Jedním z opomíjených témat je umístnění „objednávkového“ formuláře.

Jedním ze základních pravidel internetového marketingu je rčení, že akce nesmí být dál než 3 kliknutí myší. Toto pravidlo ve většině případů skutečně funguje a mnoho tvůrců webu se jím řídí. Standardním příkladem jsou např. weby ubytovacích zařízení (hotelů, pensionů) , které se drží scénáře – hlavní stránka – ukázat nabídku (pokoj, ceny) – přechod na stránku s objednávkovým formulářem.

I když vám většina uživatelů zopakuje výše popsaný postup, s kterým „nemají“ problém, v skutečnosti velká většina návštěvníků (hlavně zahraničích) nerada hledá poslední krok – objednávkový formulář. Testování, které jsme provedli opět potvrdili, že pochopení cílové skupiny návštěvníků je velmi důležitým krokem tvorby kvalitního webu.

Jednou z důležitých vlastnosti lidí je kromě pohodlnosti i zvědavost a návyk a toho lze dobře využít při přípravě formulářů nebo i grafické úpravy nabídky. Z naších testováni jsme zjistili a ověřili v praxi, že přemístění objednávkového formuláře přímo na cílovou stránku s nabídkou se konverzní poměr a oblíbenost stránky několikanásobně zvyšuje. Pokud je k tomu objednávkový formulář nad zlomem strany, jeho účinnost je ještě vyšší.

Dalším známým faktem je, že lidé rádi klikají na tlačítka, čeho se využívá i při tvorbě trikových reklamních banerů. Lidé mají rádi tlačítka, protože jejich viditelnost a (předpokládaná, vžitá) jednoznačnost v akci jasně naznačuje, co lze od kliknutí očekávat. Správně použitá tlačítka v designu stránky můžou proto výrazně zvýšit nejen konverzní poměr ale i uživatelskou přívětivost stránky. Je proto vhodné ponechávat tlačítka nejen u formulářů, ale využít jejich designu i u důležitých odkazů.

Pro porovnání si sami zodpovězte otázku, na který z níže nakreslených odkazu kliknete raději, který z odkazů u vás vzbuzuje větší důvěru v to, co od něj můžete očekávat. Mnozí hned tušíte i jednu z nejčastějších chyb internetových obchodů.

Z předchozích informací je jasné, že tvorba web stránky a zvyšování její účinnosti není jen o dobrém textu a líbivé grafice, ale ve velké míře i o využití informací o chování se uživatelů a pochopení cílové skupiny návštěvníků stránky.

Autor príspevku: Anton Piták