Tag: blog

Jak na web část II. – Obsah, aneb co na ten web dát?

Opäť vyšlo ďalšie číslo nášho newsletteru Chytré ITé a tak Vám prinášame jeho najdôležitejší obsah. Záujemcovia si môžu newsletter zaregistrovať na adrese http://www.softpae.com/softpae-newsletter.html.

V první části tohoto seriálu jsem Vám ukázal, jak si udělat úvodní marketingovou analýzu, správně nasměrovat své otázky a vypočítat, jestli se Vám web vyplatí. Slíbil sem taky, že budu co nejvíce konkrétní a to taky chci splnit. No, marketing ještě tak úplně neopustíme. Jen bude zaměřen na to, co na ten web dát (texty, obrázky, telefonní čísla). Nebo naopak nedávat.

Poznámka: Taky jsem slíbil, že to nebudou stručné texty, proto Vám i teď poradím raději si celý text vytisknout a přečíst třeba u oběda. A vezměte si s sebou tužku, nejlepší nápady se rodí nečekaně na nečekaných místech.

Mít dobře udělanou úvodní analýzu je velmi dobrá věc, je to však pouze začátek celé stavby webu. Základy a první patro příští stavby nás jenom čekají. Právě příprava v této fázi rozhoduje o tom, jestli myšlenku i možnosti, které Vám ukázala úvodní analýza, zpracujete do použitelné podoby. A nespoléhejte na dodavatele. Tedy pokud vaším cílem není místo prodávání produktu/služeb dělání ankety, který politik se vašim návštěvníkům líbí víc. Co to melu? Čtěte dál.

Takto sa predaj nerobí!

Co na ten web dát. Nebo nedát.

Co na ten web dát? Otázka, kterou nejvíce nenávidím. Ne proto, že by bylá špatná, ale právě proto, jak je odpověď na ni důležitá. Na tom, co dáte na web záleží nejen to, jaká bude vaše návštěvnost, ale hlavně chování návštěvníků a úspěšnost webu, tedy konverzní poměr. Přesto, kolika z vás na webu svítí na úvodní stránce místo nabídky produktů/služeb hezký text o tom, že existujete či kdy jste vznikli. Nebo oblíbené „Vítejte na našem webu“.

Říkal jsem Vám, nespoléhejte se na dodavatele. Absolutní většina jich (stejně jako většina majitelů webů) si plete web s elektronickou vizitkou a pasivně čekají, cože jim to dodáte, že tam mají dát. Co tedy na ten web dát? Dříve, než Vám řeknu, co tam dát, povězme si co tam nedávat. Nebo jinak to tam dáte.

Není nad dobrý příklad.

Poznámka: Všechny skutečnosti uvedené v následujícím příběhu skutečně existují a plně se shodují přesně s jedním z milionů webu na internetu. Z prozíravosti ale neuvádíme jeho adresu. A nevíme, jestli se jeho majitel volá Franta 🙂

Franta prodává náhradní díly na osobní automobily. V nabídce má toho skutečně mnoho, desítky dodavatelů mu během pár dní dodají vše, co si jeho zákazníci smyslí. A když to nemá jeden dodavatel, poradí, jak to sehnat u jiného, objedná a dodá až k Vám domů. V tom co dělá, se skutečně vyzná, automobilům rozumí, lidem rád pomůže. I webu se věnuje denně. Poctivě.

Na úvodní stránce kromě velkého uvítání máte k dispozici i přehled počasí ve všech evropských městech, i anketu, kde můžete hlasovat, komu dáte hlas ve volbách. Nejvíce si potrpí na nejnovější zprávy z automobilového průmyslu. Kvalitní fotky nesmějí chybět. Návštěvnost utěšeně roste. Co více si můžete přát.

Zdá se Vám, že jste na web přišli koupit vodní pumpu a brzdové destičky do své postarší oktávky? „Jo, někde v menu to určitě je, vždyť v úvodu píšeme, že prodáváme náhradní díly. Taky píšeme o novinkách v automobilovém průmyslu, tak určitě prodáváme ty náhradní díly, to je přece automatické, když tedy píšeme o těch novinkách, že jo“.

Ale jo, je to tam. V hezkým rozbalujícím se menu, pěkně roztříděné podle výrobce náhradního dílů se Vám po kliknutí ukáže stránka s logem každé firmy. Co na tom, že nevíte, kdo vyrábí vodní pumpu. Klikněte na logo a … Franta Vás nasměruje na web výrobce. Tam si to najděte sami. Ceny? Určitě. Když Frantovi zavoláte, někde je pohledá. Oni určitě všichni rádi telefonují do pěti takovýchto firem.

Že už nejste na skvělém Frantovým webu ale poctivě klikáte na další web v Googlu či Seznamu? Zdá se Vám to absurdní? Neudělejte stejnou chybu a raději si hned v úvodu velkým písmem do poznámek napište, co vlastně chcete prodávat.

Prodávejte to, co prodáváte, ne to, co jste.

Skutečně mnoho firem si plete, co prodává. Čím menší firma, tím více spoléhá na to, že ji každý zná a hledá právě to její jméno. Čím menší firma, tím více spoléhá na to, že se každý chce dovědět o její skvělé historii a onou nabídku služeb bude poctivě hledat někde v spleti navigace pod velkorysým odkazem „Naše službičky“. Jako Franta.

Viděli jste weby velkých firem? Mohou být pyšné na svou historii, na jejich úvodní stránce ale místo toho najdete rovnou nejčerstvější nabídku produktů a služeb. Prodávají, to co prodávají. Nehrajte si proto na firmu. Hrajte si na produkt a prodávajícího. Potlačte svou pýchu z názvu vaší firmy a web klidně nazvěte jménem vašeho produktu. Prodávejte to, co prodáváte, vše ostatní je důležité až někde na konci. (Jak někdo řekl: prodávejte dobře vyvrtanou díru, ne vrtačku) Uvědomění si cíle je prvním krokem k tomu, aby byly vaše webové stránky úspěšné.

Příklady webů, které prodávají:

Pamatujte: Mnoho lidí si plete úspěšnost webu s návštěvností. Pokud je někde návštěvnost důležitá, je vždy nejvýše na druhém místě. Téměř vždy je nejdůležitější konverzní poměr. Proč? Pokud máte návštěvnost 1000 lidí denně a konverzní poměr 0,1% vyděláte méně, než web s návštěvností 150 lidí a konverzním poměrem 1% při stejné výší zisku z jedné objednávky. Viz. ROI v první části a některý z příštích dílů o optimalizaci.

Upozornění: “Vítejte na našem webu.” Další z nejčastějších chyb webových stránek. Určitě to všichni znáte. Uvítání a celá stránka divného textu s nulovou výpovědnou hodnotou. Nabídka služeb či výrobků, které hledáte je hezky schována někde v části „Toto občas děláme“. Představte si, že by v každé televizní reklamě říkali „Vítejte v reklamě“. Zdá se Vám to absurdní? Kolik firem to má na webu?

Vítejte na našem webu v Google

Takže co tam dát?

Nekonečných marketingových textů již máte určitě dost, proberme si tedy alespoň základní věci, co a jak na ten web dát.

  1. Nabídka na prvním místě

    Jak už jsem naznačil v předešlých odstavcích, prodávejte to, co prodáváte a tomu přizpůsobte celý web. Prodávejte už na úvodní stránce. A dejte případnému kupujícímu vše, co potřebuje.

    Potřebuje vědět cenu, dejte ji tam, hned vedle názvu. Potřebuje seznam výrobků, mějte vlastní katalog, neposílejte ho na cizí web. Víte, že jste natolik specifický, že pro detaily musí zavolat. Ať hned v záhlaví velkým červeným písmem svítí telefonní číslo místo sloganu „Máme vše, co hledáte.“ Myslete na každičký detail, který potřebuje od chvíle, kdy našel Váši nabídku až po odeslání objednávky. Nepište, kdy jste se stěhovali do nových prostorů, napište, že může kdykoliv zavolat a Vy mu poradíte, že může kdykoliv zaslat email a Vy mu do 24 hodin odpovíte (A odpovídejte). Neboť toho, kdo Vám aspoň napíše, můžete přesvědčovat, dát mu jinou nabídku. Ale kdo se neozve, o tom se nikdy nedovíte.

    Zdá se Vám, že ten web bude vypadat divně? Jen názvy produktů, ceny a velké červené telefonní číslo? Naopak. Toto jsou nejúspěšnější weby nejen z mojí praxe, ale i praxe mnoha dalších lidí věnujících se internetu. Několikanásobně úspěšnější než weby, které si místo nabízení produktů a služeb hrají na weby důležitých firem s neznámým názvem.

  2. Navigace. Od slova navigovat.

    Co jen může být důležité na navigaci, říká si právě polovina z vás, když toto čte. Pokud kdokoliv z Vás někdy proseděl alespoň půlhodinku sledováním běžných lidí v kavárně zjistil, že 3/4 věcí lidé používají úplně obráceně, než to autor stránek myslel. I když to myslel dobře. Navigace je v tom nejlepším příkladem.

    Věřte, že například navigace se dá udělat mnoha způsoby, ale jen některé z nich jsou stránkám ku prospěchu. Navigace není jen nějaký pruh v horní částí webu pod vaším krásným obrázkem. Když jsem říkal, dejte návštěvníkovi vše, co potřebuje, dejte mu to. Neschovávejte položky menu. Efektní postupně rozbalující se menu je možná zajímavé, ale spočítejte si, kolik nesmyslných kliknutí musíte udělat jen pro to, aby jste se dozvěděli, že v nabídce služeb je ta vaše hledaná služba a že dokonce právě v tomto menu je po dalším kliknutí i další podřízené menu, kde je odkaz na ceník.

    Nečekejte, že lidé budou jen tak klikat a zjišťovat, co je kde zašité jen proto, že Vám se to líbí. Navigace má navigovat a pomáhat nezabloudit. Tak ji pro jistotu pořádně zvýrazněte i grafickým oddělením od zbytku stránky, aby vaši návštěvníci místo navigace neproklikávali Váš web přes tlačítko Back v prohlížeči.

    Poznámka na okraj: Mimochodem obrázek pod či nad navigací. V 99% případech je mimo úvodní stránku jen něčím, co nás nutí rolovat stránku, aby jsme se dostali k obsahu. A přesto vesele všichni nechávají tento obrázek jako dekoraci na všech stránkách webu. Teď víte, co dalšího ještě můžete upravit.

  3. Obrázky prodávají

    Nikdo nepochybuje o tom, že lidská fantazie nemá meze, všichni ale víme, že vizualizace pomáhá věci pochopit mnohem dříve. A jeden obrázek toho mnohokrát dokáže povědět a nabídnou mnohem více, než 10 stránek textů. Pokud tedy můžete něco vyjádřit obrázkem, tak ten obrázek použijte.

    Poznámka: Na druhé straně, nedělejte z vašich stránek obrázkové leporelo. Podobně jako s mnoha jinými věcmi, všeho mnoho škodí. Proklikávat se přes deset obrázků, nebo čekat na jejich stáhnutí dlouhé minuty jen abych se dozvěděl, že jsem se nic nedozvěděl asi nepřidá na náladě nikomu.

  4. Bez ceny? Bezcenný!

    Psal jsem něco o fantazii bez meze? Tak v tomto bodu se mnoho firem neuvěřitelně spoléhá na fantazii návštěvníků svých stránek. Nač Vám je ale návštěvník, který si nikdy vaši službu nemůže dovolit. Nejen, že ztratíte mnoho času a prostředků na komunikaci s nesprávným člověkem, ale ještě mu budete muset osobně oznámit, že na to prostě nemá. Reakci ať si tedy domyslí každý sám.

    Ve většině případů nemá smysl utajovat ceny, proto i když nemůžete cenu určit přesně, načrtněte alespoň orientační ceny. Nebo nabídněte něco, co nemá ani vaše konkurence. Třeba Kalkulačku cen.

  5. Kontaktní informace, kontaktní formulář

    Jak jsem již říkal výše, pokud Vás nikdo ani jen neosloví, nemáte jak případného zájemce o vaše služby či produkty přesvědčit, že mu třeba dokážete jít na ruku i jinak. Protože se nedá komunikovat s někým, o kom nevíte.

    Dejte tedy možnost vašim návštěvníkům, aby Vám dali oni vědět o sobě. Nebojte se přidat ke každé důležitější stránce kontaktní formulář s vysvětlujícím textem, že jim rádi odpovíte na jejich dotazy. Když totiž máte alespoň email, můžete s tím zkusit pracovat. A hlavně odpovídejte. Neodpovídáte do 48 hodin? Pro většinu lidí jako by jste pak neexistovali. A to nejen pro jediného návštěvníka, ale rovnou pro všechny lidí v jeho dosahu.

  6. Dobrá rada nad zlato

    Proč čtete tento newsletter? Proč si tolik lidí přihlásilo tento newsletter k odběru i když často nestihne vycházet ani jednou měsíčně?

    Poznámka: Tímto děkují, že nám posíláte tolik objednávek, chválíte a žádáte o další pomoc. Objednávejte a pište nám i dál 🙂

    Je to právě pro rady, které v něm naleznete. Lidé mají rádi, když jim dáte něco zdarma, když jim ukážete směr. Usměrnění a poučení pak rádi objednají i Ty vaše služby, které nabízíte.

    Je až zarážející, kolik firem toho vůbec nevyužívá. Kolik firem prodává výrobky a nabízí služby s myšlenkou, že každý dokonale rozumí tomu, co nabízejí. Že každý ví, jak se právě tou vaší vrtačkou dá lehce vyvrtat díra do lité betonové stěny. Nebo že olej v motoru je po 15.000 km špatný ne proto, že by byl nekvalitní, ale proto, že prostě při spalování se vždy část sazí usadí v oleji.

    Naopak. Mnoho lidí umí spočítat vliv inflace na výšku hrubého domácího produktu, ale nemá ani potuchy o tom, jak si mají správně vybrat vestavěnou sklokeramickou pec do své nové kuchyně. Poraďte mu, přidejte vaši nabídku a lidé Vás budou milovat. Pište si klidně malý firemní weblog a raďte. Lidé věří blogům.

  7. Jeden příklad jako 10 marketingových textů

    Na závěr jedna rada za „všechny drobný“. Neplýtvejte desítkami stránek textu na něco, co se dá jednoduše ukázat na příkladu. Všude, kde to jen jde, nabídněte možnost si produkt nebo službu otestovat. Třeba i simulátorem ve flashi. Není nic lepšího, než když si kuchyni, kterou si chcete právě koupit můžete rovnou ve virtuální místnosti poskládat.

Co jste se to tedy dověděli?

Je celkem možné, že nic a jen jste se dobře pobavili. Celkem možné ale je, že jste právě nalezli 50% chyb vašeho webu. Hlavně jste se měli dozvědět, co vše na stránky dát, jak je udělat zajímavé, nebo co naopak na web nedávat ani náhodou. A vyvarovat se nejčastějších chyb (vašich konkurentů).

Výše popsané postupy a informace jsou především vodítkem hlavně pro ty, kteří neignorují internet a chtějí ho využít co nejlépe ve svůj prospěch. Všechny chybějící otázky by měl pak položit dobrý dodavatel či osobní internetový konzultant.

Štúdia webov politických strán: KDH nekomunikuje, SMER je moderný, SNS je nepoužiteľné, SMK ignoruje slovenských voličov.

Čím mladšia a modernejšia je politická strana, tým lepší je prístup jej politikov k využívaniu internetu. Naopak, mnohé zavedené politické strany úplne podceňujú elektronickú komunikáciu so svojimi potencionálnymi voličmi. To je výsledok predvolebnej štúdie webov, ktorú sme previedli v dňoch 29.05 až 05.06.2006 na vybraných weboch slovenských politických strán, ktoré majú šancu dostať sa do parlamentu.

Štúdia, ktorá bola motivovaná podobnou štúdiou vykonanou v ČR poradenským centrom Dobrý Web ukázala, že weby aj elektronická komunikácia slovenských politických strán a hnutí sú na o niečo lepšej úrovní než u ich českých kolegov. Zároveň ale odhalila mnohé nedostatky samotných webových stránok testovaných politických strán, hlavne minimálne využívanie internetu ako plnohodnotného komunikačného a marketingového média.

Ignorovanie emailovej komunikácie zo strany KDH tak môže poukazovať na nezáujem o modernú spoločnosť a mladých ľudí, dizajn stránok SNS zas predvádza absolútny chaos a nekoncepčnosť a SMK takmer úplne ignoruje slovenských návštevníkov straníckeho webu. Na stránkach HZDS sa zasa prípadný záujemca o informácie nedopátra kontaktu na centrálu a tak zostáva len skúsiť napísať predsedovi.

Strana SMER naopak napriek najlepšie prevedeným webovým stránkam vôbec nevyužila antikampaň proti predsedovi Robertovi Ficovi vo svoj prospech. Zbytočne tak podcenila veľmi zaujímavú skupinu prvovoličov – študentov, ktorí tvoria významnú časť internetovej populácie. Toto podcenenie sa ale týka všetkých politických strán.

Malou výnimkou je SDKU-DS, ktorá využila reklamnú sieť serveru Zoznam a umiestnila bannerovú reklamu na jednom z jej serverov. Vzhľadom na cieľovú skupinu a internet ako médium ale nezvolila najvhodnejší server.

Emailovú komunikáciu najlepšie predviedli ANO a Slobodné Fórum, strana ANO nezabudla rovno priložiť zoznam požadovaných regionálnych kandidátov a volebný program, čím spolu s kvalitnými webovými stránkami predviedla, že internet má u nej svoje miesto.

Jedným z podceňovaných kritérií takmer všetkých webov je bezbariérovosť, čo znamená dostupnosť stránok aj pre zdravotne, najčastejšie sluchovo a zrakovo postihnutých návštevníkov.

 

Napriek množstvu uvedených chýb je ale treba vyzdvihnúť zmenu v prístupe k internetu, ktorá je oproti predchádzajúcim voľbám z roku 2002 výrazná. Vstup do EU a tlak zahraničia na prispôsobenie sa moderným trendom sa prejavil aj na prístupe politických strán k využívaniu internetu.

 

Výsledky auditu spracované do súrhnnej štúdie sú k dispozícií na www adrese http://www.softpae.com/files/studia_volby_2006.pdf (220kB).

Hledáme spolupracovníky – junior e-Publisher, externí grafik (student)

Vzhledem k rostoucí poptávce po našich službách přistupujeme i k rozšiřování našeho týmu o externí spolupracovníky s perspektivou zaměstnání na trvalý pracovní poměr v budoucnu. Mezi obsazované pozice patří junior e-Publisher s alespoň základními znalostmi SEO/SEM a externího grafika pro tvorbu grafických návrhů webů.

Junior e-Publisher

Ihned potřebujeme obsadit místo e-publishera pro našeho zahraničního klienta. Pro začátek se jedná o práce do konce roku 2006 (5 dní v týdnu, cca 8 hodin denně, práce doma, na začátku zaškolení dva týdny v Londýně) s velkým předpokladem pro trvalou spolupráci a případně jako hlavní pracovní poměr. Velmi dobré platové podmínky.

Požadujeme analytické myšlení, znalost HTML, CSS, sémantiky, internetu, alespoň základní znalosti o SEO a marketingu na internetu. Náplní práce je příprava newsletterů (HTML kódování) , správa newsletter systému, správa webu, interního bannerového systému, správa databáze uživatelů, příprava podkladů pro analýzy, práce na analýzách, návrhy pro další zlepšování celého systému. Nutná znalost anglického jazyka a přístup na Internet.

Očekáváme otevřenou hlavu připravenou učit se (nemusí být expert) a rozvíjet v týmu, týmového hráče. Do procesů zaučíme. Upřednostníme člověka z Prahy a okolí či Slovenské republiky (Bratislava, případně severní Slovensko, Orava).

Externí grafik, student

Pro občasnou spolupráci hledáme externího grafika se zaměřením na webdesign pro tvorbu grafických návrhů webů a další webové grafiky (ikony, koláže apod.). Může to být i student. Se svým CV zašlete i reference na vaši grafiku, weby, kde jste dělali grafiku apod.

Vaše CV s referencemi a popisem Vašich znalostí očekáváme na emailové adrese prace@softpae.com. Prosíme, neoslovujte nás firmy s nabídkou outsourcingu.

Jak na web část I. – Připravit se, pozor …

Nedávno vyšlo ďalšie číslo nášho newsletteru Chytré ITé a tak Vám prinášame jeho najdôležitejší obsah. Záujemcovia si môžu newsletter zaregistrovať na adrese http://www.softpae.com/softpae-newsletter.html.

V posledním newsletteru jsme slíbili věnovat se otázce přípravy firemního webu, množství vašich otázek a naše zkušenosti z terénu nás přiměly pokusit se dát vám víc. Místo všeobecných textů proto očekávejte v nejbližších několika newsletterech přímé rady, postupy nebo doporučení, jak se k lepšímu webu dobrat. A pozor, neříkám, že to bude krátký text, proto si ho klidně vytiskněte a pročtěte třeba u obědu.

Ilustrační obrázek - Analýza v excelu.

Někde se začít musí, nebo i ne.

Na úvod to bude asi rána pod pás, ale někdy je lépe web nemít, než ho mít. Pravda, často je dobré ho mít. Slíbil jsem být konkrétní, a tedy budu. Bez analýzy ani krok! Věřím, že aspoň polovině čtenářů už naběhla husí kůže. Analýzu ale děláme denně tolikrát, že to ani nevnímáme. Analyzujeme, co třeba nakoupit domů, co si dáme na oběd, jak naaranžovat výklad. Proč ale neděláme analýzu toho, s čím jít na web?

Analýza? To je pro bohatý …

Ve většině případů není třeba na analýzu vynakládat obrovské částky. Pokud jí věnujete kousek svého času, nebudete sami sobě lhát a nenecháte se ovlivňovat „prodejcem web stránek za 5.000,-“ zvládnete ji sami. Výsledek analýzy (i nabídka prodejce) vám musí říct (vidíte, kdybych psal reklamní text, nikdy nepoužiji slovo „musí ;-)), co vám web přinese. Pokud to nejste vy nebo „prodejce webu“ schopní vyjádřit číslem, hodnotou zisku, počtem objednávek, proč vlastně ten web dělat. No, možná i proto, že ho má i Franta. Asi jste právě vyhodili 5.000,- Kč.

Vyhrňme si rukávy

Mluvím li o analýze, podstatný je její výsledek. Co by tedy výsledek analýzy měl přinést? Informaci, jestli se vám vyplatí investovat do webu. Informaci, zda vůbec můžete (zda je reálný předpoklad) na webu vydělat. Informaci, jestli vůbec hledají lidé vaše služby či produkty na internetu. Informaci, čím se odlišíte od své konkurence, co vůbec nabízíte navíc proti jiným. Bez odlišení máte dvě šance. Investovat mnoho peněz do reklamy, což bych vám poradil, kdybych chtěl na vás vydělat. Nebo využít jiné kanály jako affiliate programy nebo email marketing.

Upozornění: Jsou skutečně případy, kdy nejde o výdělek přímo měřitelný. Být „seriózní“ advokátní kanceláří a požadovat od webu přímý prodej služeb je mírně scestné. Ale nemít web je na druhé straně „neseriózní“. Takový web ale staví na jiných základech. I tady má ale své místo analýza, je ale jinak zaměřená.

Pamatujte: Slovo „seriózní“ má mnoho významů. Seriózní advokátní kancelář je něco jiného než seriózní výrobní firma. Ta první používá web k prezentaci své serióznosti, ta druhá k prezentaci svých seriózních služeb / produktů. I pojetí „serióznosti“ webu je v obou případech dosti odlišné. Proto si nedomýšlejte, že když tam nemáte „seriózní ohňostroj“ ale jen nabídku, nejste seriózní firma. Naopak. Jste velice seriózní.

Analýza podle tohoto newsletteru by vás měla nasměrovat k tomu, aby jste “vytvořili” skutečně prospěšný web a připravit vás k vytvoření dobrého zadání pro tvůrce web stránek (a přitom „obrnit“ před některými jejich neduhy).

Teď je čas být konkrétní

Proberme si tedy alespoň základní body vaší úvodní analýzy. Zkusím být tedy konečně přitom maximálně konkrétní a ukázat vám směr, kterým se ubírat.

  1. Proč potřebuji web stránky?

    Asi nejdůležitější otázka při tvorbě webu. Psal jsem výše něco o lhaní sami sobě? Tady je místo, kde to často děláme. Růžové brýle a masírování mozků (web stránky má každý, musím je mít i já) tady funguje celkem dobře. I proto existují poradenské firmy typu H1, Dobrý web, SOFTPAE či Robet Němec. Snaží se nedívat na věci růžovými brýlemi ale říci vše na rovinu.

    Jak jsem psal výše, někdy je nejlepší web nemít. S nekvalitním webem si skutečně jen pohoršíte. Výjimky neexistují, jen chytří obchodníci 😉

    Jindy je lepší investovat 5.000,- Kč do kvalitní registrace v internetových katalozích (Seznam, profesní katalogy, lokální katalogy). A někdy je lepší 10.000,- Kč za redakční systém investovat raději do pořádné PPC kampaně (textová reklama) ve vyhledávačích. Uvedu praktické příklady:

    1. Pokud jste „3 člověkovou“ firmou zasklívající okna v Brně, čeho víc vám přinese web než vám dokáže přinést zápis v kvalitním katalogu?

      Pokud nejste umělečtí skláři, jste pro web nezajímaví. Nikdo po vás nebude požadovat fotky provozovny ani popis vaší skvělé historie. Když se mi rozbije sklo, budu hledat jediné: „sklenářství brno“, adresu a telefonní číslo. Navíc četnost hledání je tak malá, že i kdyby každý hledající šel přímo k vám, pravděpodobně objem objednávky nedokáže vrátit investici do webu. Kvalitní registrace v katalogu vám udělá lepší službu, než web a ještě vám zbude na reklamu v místních novinách.

    2. Nebo jste jen „obyčejní lidé“, nabízející svou chalupu po babičce k rekreaci. Opět otázka: proč potřebujete web?

      Ano, je pravda, pro ubytovací služby je internet jedním z nejlepších obchodních kanálů, ale taky je pravda, že i investice do kvalitního webu je v tomto případe omnoho vyšší. A vy se přece nechcete věnovat marketingu na internetu, jenom občas pronajmout babiččinu chalupu. Pokud se něčemu nevěnujete dostatečně profesionálně, je lepší využít zprostředkovatelský prodej na internetu, tzv. affiliate programy. Některé firmy vám poskytnou prostor v jejich optimalizovaných systémech (či e-shopech) za malou marží. Vy nemusíte investovat téměř ani korunu, nemusíte nic vědět o fungování internetu. Přijde objednávka, vyřídíte. Firmička si stáhne marži až z realizované objednávky. Vydělali všichni.

      Něco jiného je, pokud tu chalupu nepronajímáte jen občas, ale “furt”. Pak už se (možná) vyplatí mít web vlastní.

    3. A nakonec, jsou mnohé případy, kdy vás kvalitní prodávající web dokáže posunout na novou úroveň. Příkladů i z vlastní praxe bych mohl uvést více (weby pensionů, prodejce náhradních dílů pro staré tatrovky, účetní firmička ale i síť těch nejluxusnějších hotelů) , možná v dalším pokračování. Teď chceme pořád vědět, jestli se nám vyplatí s webem začínat.

  2. Co je cílem vašich web stránek?

    Druhá nejdůležitější otázka před tvorbou webu (na kterou si opět neradi odpovídáme). Odpověď na ní jsem už načrtnul někde v úvodu. Vyšší zisk, více objednávek, více návštěvníků apod. Odpověď, že chcete web proto, neboť ho má i Franta je nejhorší odpověď ze všech možných.

    Pamatujte: Internet není jen něco imaginárního, nutné zlo moderní doby. Internet je mocná zbraň, výkonný obchodní kanál, skvělé prezentační médium (živě vidím, jak si teď všichni říkají, jaká to je hezká fráze, Není!). Pokud si toto neuvědomíte, nikdy neuděláte kvalitní web neboť neuvidíte jeho možnosti.

    Když už víte, proč potřebujete web, napište si na papír, jaké jsou jeho cíle. (Na papír si pište všechny poznámky a myšlenky, které vás při čtení tohoto newsletteru napadnou). Vyjádřete se přímo čísly, něčím, co bude možné změřit, pro začátek 10% zvýšení prodeje, čísla ještě upravíme v dalších bodech analýzy. Fráze typu „zvýšení konkurenceschopností“ jsou neměřitelné, ale zní hezky moderně marketingově. Nikdy se ale nedozvíte, že to hezky blikající logo způsobuje, že lidé utečou z webu dříve, než se dostanou k vaší nabídce. Koneckonců, ani svému zaměstnanci neřeknete „něco tady jakože dělej za těch 20 litrů“. Ani webdesignérské firmě nikdy nepovězte: „něco mi tady za ty prachy udělejte, jen ať tam něco na tom internetu visí“.

  3. Co nabízím? Čím se odlišují od konkurence? Komu jsou určený mé produkty / služby?

    Tento bod začnu netradičně. V Japonsku, když se někdo rozhodne začít vyrábět oblečení pro těhotné ženy, marketingový ředitel spolu s celým svým týmem si aspoň na týden nasadí velké umělé břicho, které nesundají ani po práci doma. Nosí ho spolu s novým oblečením, aby dokonale poznali, co nabízejí. Pokud neznáte, co nabízíte, jak by jste to dovedli prodat?

    Jo, nabízíte skvělé mixéry? To taky Franta, Pepa i ten buran Vojta. Ten váš mixer mele kávu dokonale jemně? Ty ostatní taky. Tak proč bych si kupoval váš mixér? Možno proto, že když melu kávu, neběhá po celém kuchyňském stole a nenadělá mi škrábance po mém hezky drahém stole. Právě víte, co je vaší konkurenční výhodou, čím se lišíte a že vaší cílovou skupinou by mohli být bohatší lidé. Nestačí říkat, že máte skvělé věci. Vyjádřete se opět čísly, parametry, něčím „měřitelným“. Každou myšlenku a detail zapište na papír, vizualizace je mocný nástroj. Až budete zadávat vytvoření nového webu, budete tak mít podklady, které je možné použít a které nemá Franta, Pepa ani Vojta.

  4. Hledají lidé mé služby / produkty na internetu?

    Jak se říká, „otázka za všechny drobné“. Ne, vůbec není důležité, kolik máte peněz na web. Pokud máte šanci na úspěch, peníze se najdou. Jak to zjistit? Způsobů je mnoho, na „domácí“ podmínky doporučuji tři postupy:

    1. Vyhledat si vhodné slovní spojení např. název služby, typ produktu (rozuměj např. LCD televize, ne LG22526AXC) v nástroji “Hledání kombinací” služby eTarget. Pokud cokoliv za něco stojí, většinou to tam je a to je dobrý indikátor, že to stojí za námahu. Použitelným se pro české a slovenské fráze stává i Keyword Tool od Google.
    2. Pokud selže bod a) , dalším dobrým místem jsou žebříčky vyhledávačů, např. Jyxo500. Někdy je dokonce lepší hledat tady, neboť možná někdo ještě nenabízí to, co lidé hledají. Můžete být první!
    3. Pokud selže bod a) i bod b) , doporučuji ještě (i na další výpočty návratnosti investic ROI) službu Navrcholu.cz. Tato monitorovací služba registruje ve své databázi mnoho webů a naštěstí pro nás je dobrým zvykem i kvalitních webů být tam. Stačí opět zkusit vyhledat vhodné slovní spojení. Pokud tam nějaký web je, pravděpodobně to někdo i hledá. A pokud tam jsou i kvalitní weby, je to signál, že internet lze použít.

    Posledním velmi dobrým stébílkem je zkusit vyhledat vybrané fráze přímo ve vyhledávačích. Pokud vám vrátí seznam webů, nebo dokonce kvalitních webů, rovnou si okoukejte konkurenci.

  5. Vyplatí se mi web?

    V podstatě již znáte téměř všechny odpovědi, až na jednu. Na začátku analýzy byly důležité otázky první. Skutečně nejdůležitější otázka je ta poslední. Vyplatí se vám web?Většina „tvůrců“ web stránek vám řekne, že „to se teď nedá říct, ale jinak určitě jo“. Někteří lidé ale vědí, že to alespoň v základu jde spočítat. Jak?

    Už několikrát jsem se zmínil o ROI (return on investment, návratnost investic). Pro pochopení použijeme zjednodušenou formu ROI, která říká, jak dlouho budete splácet investice do webu, než vám web začne vydělávat. Vzorec je odvozený od počtu návštěvníků za měsíc, konverzního poměru (poměr všech návštěvníků webu a návštěvníků, kteří si něco objednají) a průměrné hodnoty čistého zisku z objednávky. Jak tedy vypadá výsledný vzorec ROI pro jeden měsíc:

    ROI = (Měsíční návštěvnost * Konverzní poměr (%) * Průměrný zisk jedné objednávky) – Měsíční náklady na web

    Jak to tedy spočítat?

    Psal jsem o službě Navrcholu.cz (Slovensko má službu Naj.sk) a ROI? Pro výpočet návratnosti potřebujete znát předpokládanou návštěvnost a to lze s trochou štěstí vyčíst z této služby. Postup není nijak složitý. Najděte na webu této služby web, který je co nejvíce podobný svou nabídkou a profilem vašemu budoucímu webu. Pak už po kliknutí na její statistiky s trochou námahy spočítáte návštěvnost webu, nejlépe za celý měsíc. Berte do úvahy, že v některých měsících se prodává lépe než v jiných.

    Příklad: Pro názornost si vypočítáme příklad s návratností webu prodávajícího pneumatiky. Na Navrcholu.cz dáme vyhledat slovo “pneumatiky”.

    Hledat “pneumatiky” na Navrcholu.cz

    Pokud dokážeme vyrobit kvalitní web, tak bychom mohli mít návštěvnost jako E – pneumatiky.cz, v průměru měsíčně cca 2.000 návštěv.

    Druhou proměnnou v tomto vzorci je Konverzní poměr. Ten lze odhadnout (průměr dobrých webů je kolem 1% – 2%, weby, které se dokáží odlišit mají konverzní poměr i přes 10%) , zkusit zjistit u konkurence nebo vyčíst v žebříčcích na webu.

    Pokračujeme v příkladu s návratností webu prodávajícího pneumatiky a jako konverzní poměr zkusíme zjistit na webu Fireclick, který se věnuje právě měření konverzí.

    Konverzní poměry v oboru “Outdoor and Sports”

    Průměr je kolem 0,7%, počítejme raději pesimisticky 0,5% (jde o měření anglicky mluvících webů).

    Poslední proměnnou je čistý zisk průměrné objednávky který můžete odvodit od objednávek v kamenném obchodě nebo dedukcí podle typu produktu / služby.

    Na závěr příkladu s návratností webu prodávajícího pneumatiky si zisk odhadneme pro průměrnou objednávku – 4 pneumatiky, 15% marže, zisk cca 1.000 Kč na objednávku. Jaký bude tedy výsledek?

    ROI = (2000 * 0,005 * 1000) – 500 (webhosting jako náklady).

    Pokud dobře počítám, tak můžeme vydělat 9.500,- Kč měsíčně. Když víte, kolik Vás bude stát vytvoření webu, je už jen otázkou jednoduché matematiky dopočítat, kdy budete v zisku.

Co jste se to tedy dozvěděli?

Pokud jste prošli všechny otázky této malé úvodní analýzy, měli by jste být schopni určit cíle vašeho webu. Pokud je znáte, dokážete připravit zadání i podklady pro budoucího dodavatele a vhodného dodavatele i najít. Nechte si klidně poradit, teď jste ale připravení mnoho z mýtů webdesignérů a jejích obchodníků prohlédnout. Zároveň jste partnerem, se kterým se skvěle spolupracuje, protože ví, co chce, ví, co nabízí.

Čeho se vyvarovat!

Vyvarujte se chyb, které vznikají z profesionální deformace. Všichni máme jistou profesionální deformaci. I ti, kteří ještě nepracovali. Pokud skutečně netestujeme své výrobky jako Japonci, máme všichni tendenci svá díla hodnotit nekriticky. Proto se na „kvalitu a přínosy“ svých služeb a produktů zkuste ptát někoho, kdo je mimo vaši firmu, mimo vašeho působení. Ptejte se svých zákazníků, proč mají rádi vaše služby či výrobky. Ptejte se vzdáleného kamaráda, který není přátelstvím vázán natolik, aby vám „pochleboval“. Chybějící nadhled je nejčastější chybou úvodních analýz.

Závěr nebo začátek?

Odborníci by řekli, že to byl jen začátek. Otázek na analýzu je mnohem více, jenže my jsme se zaměřili na základy pro vytvoření běžného firemního webu. Velké byznys weby vědí, že potřebují velkou byznys analýzu a vědí, že je to bude něco stát. Velké firmy věnující se podnikání na internetu ve většině případů mají lidí, kteří už vědí, nač se mají svých dodavatelů ptát, jak určit cíle apod.

Výše popsané postupy jsou vodítkem hlavně pro malé a střední firmy, které neignorují internet a chtějí ho využít co nejlépe ve svůj prospěch. Všechny chybějící otázky by měl pak položit dobrý dodavatel.

Webhosting – Ako to IGNUM aj FORPSI nerobia?

Jedným z najväčších "vynálezov" minulosti je deľba práce, ktorá funguje dodnes a žijú z toho mnohé spoločnosti aj formou outsourcingu. Našou deľbou práce je, že nerobíme webhosting, alebo skôr, nechceli sme ho robiť. Budeme ale musieť, keďže spoločnosti, ktoré si hovoria hostingové ho žiaľ "nerobia".

Mať a poskytovať hosting, to nie je len vlastniť server. To je dohľad, podpora užívateľov, správa. To je mnoho času minimálne pre jedného človeka. Preto sme sa hneď na začiatku rozhodli, že webhosting robiť nebudeme a spoľahneme sa na veľké spoločnosti, ktoré s ním majú mnohoročné skúsenosti. S príchodom .NET a nešpecifikovanými zmenami v spoločnosti FORPSI ale začala celá séria problémov – blokovanie emailov z od platenej služby B2M, neschopnosť spustiť NET 2.0 na existujúcich serveroch, nepoužiteľné nastavenie NET 2.0 na serveri k tomu určenom až po ďalšie blokovanie na hostingu s NET 1.1. Po týchto peripetiách sme sa rozhodli pre zmenu hostingu.

Po niekoľkých hodinách študovania referencií na fórach a internete o jednotlivých hostingových spoločnostiach sme si vybrali spoločnosť IGNUM. Po potvrdení, že všetko potrebné podporujú sme začali s presunom. Na stránkach na to existuje rovno odkaz "Přesun domény". Výstižný názov, ktorému ale v poslednom kroku chýbala podstatná vec … možnosť zároveň s presunom domény si objednať webhosting. Opäť ďalší z príkladov "použiteľnosti" web stránok. Ako naschvál v objednávke hostingu je opäť presun domeny, takže po dvojitom presune domeny následovala emailová komunikácia na vyjasnenie nedorozumení. Konečne všetko pripravené na spokojnejší spánok. Skoro.

Po doručení výzvy na zaplatenie následovalo ďalšie prekvapenie. Účet na zaplatenie uvedený do ČR. Faktúra na 298 Kč by v tomto prípade stála ďalších 600,- Sk za prevod do zahraničia. Samozrejme, následovala ďalšia emailová komunikácia, kde sme sa dozvedeli, že na Slovensku platby neberú. Aj keď web IGNUM hlása v časti platby účet v Tatra banke a pobočku na Slovensku. Žiaľ, už to dlhšiu dobu neplatí. Len o tom zabudli informovať. Skončili sme s IGNUMom. A padlo rozhodnutie, že nakoniec do toho webhostingu pôjdeme.

Nič to, server sa nestratí. Čo ale strácajú tieto spoločnosti, to bude možno stáť viac, než cena jedného serveru. Ale v tom množstve sa to určite ešte nejakú dobu stratí.

PS: pokiaľ ale viete o naozaj spoľahlivom .NET hostingu, napíšte. Možno to poteší aj ďalších, ktorí riešia podobné problémy.

Což takhle dát si Vistu ?

Po více než roční odmlce Microsoft opět vzkřísil tradici TechNet konferencí. Poslední "štace" po Košicích a Bratislavě proběhla včera v Praze. Hlavním bodem programu byly Windows Vista – Microsoft prezentoval největší novinky nového OS. Dále byl představen nový release Windows Server 2003 R2, Exchange Serveru 2003 SP2 a některé novinky v SQL Serveru 2005.

Jako doplněk proběhly i prezentace Office InfoPath 2003 a Windows XP Media Center Edition 2005.

Nejzajímavější byly bezesporu prezentace novinek, které čekají uživatele Windows Vista, i v dalších blocích však byly novinky, které stojí za pozornost. Ve stručnosti Vás seznámím s jejich výčtem, tak jak jsem si je stačil během konference zaznamenat.

Windows Vista

Šiřitelům názoru, že Vista budou jen "přemalované xp-čka" doporučuji zejména tuto část. Popisy budou stručné, více informací naleznete pod odkazy na konci článku.

  • Změna v zabezpečení služeb
    Každá služba bude mít nově přiřazen vlastní SID, což značně zprůhlední nastavování práv zejména pro scénáře kdy služby komunikují s jinými počítači. Nebude nutné nastavovat službám speciální doménový účet nebo lokální účet který bude mít na všech počítačích stejné uživatelské jméno a heslo. Práva se prostě nastaví na SID příslušné služby.
  • Nový bezpečnostní mechanismus "User Account Control" (UAC)
    Zcela nový bezpečnostní mechanismus pro ochranu před zneužitím administrátorských funkcí. Princip spočívá v tom, že každý uživatel, i když je ve skupině Administrators, standardně pracuje v módu běžného uživatele. Pokud uživatel spustí funkci, která vyžaduje práva administrátora, systém ho upozorní a vyžádá si potvrzení této akce (každý GUI prvek, většinou tlačítko, pod kterým se skrývá takovýto typ akce je opatřen známou ikonou štítu).
  • BitLocker Drive Encryption
    Jedná se o novou technologii pro šifrování dat na disku, která zajišťuje jejich bezpečnost i když je počítač vypnutý nebo bootuje. K tomu je nutný speciální mikročip TMP zabudovaný na základní desce. BitLocker podporuje dva TMP módy:
    • "TPM only" – pro uživatele je celý mechanismus zcela transparentní.
    • "Startup key" – uživatel musí pro přihlášení k počítači zadat kód, což může učinit buď vložením USB klíče obsahujícího kód, zadáním na klávesnici.

V případě, že počítač není vybaven čipem TPM, stačí mít tzv. TCG-compliant BIOS (TCG=Trusted Computing Group) a použít mód "USB Flash Drive key" – uživatel před zapnutím počítače vloží USB disk kterým počítač odemkne.

  • další zabezpečení IE 7.0
    Ve Vistě bude IE obsahovat "Protected mode", což je ochrana proti přístupu k citlivým částem systému (přímo souvisí s mechanismem UAC). Dovolí například přistupovat do registru pouze ve větvi HKEY_CURRENT_USER a ne HKEY_LOCAL_MACHINE. Pro zachování funkčnosti starších aplikací bude součástí IE i tzv. "Compatibility Layer", který by měl zajistit správné "přesměrování" nepovolených operací.
    Zajímavý bude i  "Phishing filter" – nová funkce sloužící k odhalení podvodných stránek lákajících čísla kreditních karet apod. – implementované anti-phishingové algoritmy budou uživatele varovat před vstupem na podezřelé stránky.
  • sloučení administrátorské konzole pro firewall a IPsec
  • nová bezpečnostní platforma "Network Access Protection"
    NAP umožní lepší ochranu sítě kontrolou připojovaných počítačů. Zařazením NAP serverů do sítě (musí to být Longhorn server, nástupce 2003 Serveru) bude možno kontrolovat před připojením do sítě každý počítač – zda není napaden viry apod., ale i například zda má instalované všechny požadované bezpečnostní záplaty. NAP servery bude možno integrovat se SMS (Systems Management Server) a zajistit i automatickou instalaci požadovaného SW na daný počítač.
  • vylepšení ve skupinových politikách
    Bude možno například definovat politiku pro výměnná média – která média a jakým způsobem lze na počítači použít.
  • Windows Imaging
    Byl vytvořen nový jednotný formát (.WIM) pro klonování operačního systému. Mezi nejdůležitější vlastnosti nového formátu, které stojí za to vyjmenovat, patří
    – je HW nezávislý
    – je komponentově orientovaný, založený na souborech, používá instalační skripty ve formátu XML
    – umožňuje nedestruktivní upgrade
    – umožňuje offline správu imagí

Práci s WIM soubory bude umožňovat program Ximage.

  • Windows PE
    Microsoft vyvinul "mini" verzi pro účely instalace, diagnostiky a recovery. PE by se měly stát náhradou za DOS-ové boot diskety. Systém bude určitá omezení související s hlavním účelem této verze. Budou například omezena použití Windows API nebo nepůjde instalovat .NET framework, systém by se prý rovněž měl samovolně restartovat každých 24 hodin. Využití Windows PE vidí Microsoft v oblastech IBS (Image Based Setup) , WDS (Windows Deployment Services) , WinRe (Windows Recovery Environment) a rovněž by ho měl využívat SMS (Systems Management Server) pro instalaci OS.

Exchange Server 2003 SP2
SP2 obsahuje zejména řadu vylepšení pro mobilní klienty Exchange Serveru, za pozornost však stojí i nová technologie označená jako "SENDER ID". Tato technologie má zabránit zasílání spamu s podvrženými e-mailovými adresami. Princip spočívá v tom, že organizace zveřejní v rámci svého DNS speciální typ záznamu, který bude obsahovat adresy SMTP serverů, které smí odesílat e-maily pro danou doménu. SMTP server (který samozřejmě musí tuto technologii podporovat) se při přijímání e-mailu od jiného SMTP serveru dotáže do DNS a zkontroluje IP adresu serveru, který se s ním spojil. V případě nesouhlasu IP adresy bude moci e-mail odmítnout. V případě, že by se tato nebo podobná technologie ujala, mohlo by to výrazně přispět k bezpečnosti na Internetu.

Windows Server 2003 R2
R2 označuje druhý release verze 2003. Jak prezentovali zástupci Microsoftu, verze serverových systémů by se měly stabilizovat na 4-letém cyklu s meziverzí "R2" po dvou letech. R dvojka obsahuje mimo jiné

  • vylepšení DFS – údajně je kompletně přepracován a obsahuje nový způsob replikace, tzv. RDC (Remote Differential Compression); například při změně nadpisu v 5 MB PPT prezentaci by se prý měly replikovat jen změny, tedy data v řádu KB.
  • vylepšení print managementu
  • MMC konzoli v nové verzi 3.0
  • Active Directory Federation Services – zajímavé řešení pro sdílení identit, a to i mezi organizacemi. Mohlo by být ideálním rešením pro Single Sign On, což bylo prezentováno i jako živá ukázka.

Další zdroje:
http://www.microsoft.com/technet/windowsvista/security/uacppr.mspx
http://msdn.microsoft.com/ie/default.aspx?pull=/library/en-us/IETechCol/dnwebgen/ProtectedMode.asp
http://www.microsoft.com/technet/itsolutions/network/nap/default.mspx
http://www.microsoft.com/WindowsServer2003/R2/Identity_Management/ADFSwhitepaper.mspx

Hazardování s důvěrou se nevyplácí

Rok 2005 byl ze strany provozovatelů českých internetových obchodů hodnocen jako úspěšný (zejména v porovnání s minulým obdobím, t.j. v nárůstu počtu a objemu nákupů). Jak uvádí server onlineobchody.com, zjistila agentura GFK, že v roce 2005 nakoupilo v internetových obchodech 2 797 000 Čechů oproti 2 158 000 z předchozího roku. Pomineme-li poněkud podivně vysoká absolutní čísla (pochybuji že nakoupilo skutečně tolik lidí, spíše se jedná o prostý součet počtu nákupů) , nárůst je i tak evidentní. Nárůst objemu nákupů v korunách je ještě výraznější – meziročně o 40%.

Obchody - Ilustrační obrázek.

Dalším zajímavým údajem je i složení nakupujících – dominuje věková kategorie do 29 let (podle mého skromného odhadu mohou tvořit až 2/3 objemu obchodů) , což odpovídá i jiným výzkumům v oblasti využívání Internetu v české populaci. Mladší generace je k internetu přirozeně vstřícnější, umí s ním lépe pracovat a oceňuje výhody které přináší. Pokud však chtějí provozovatelé eshopů udržet nastartovaný růst a využít růstový potenciál který je ještě daleko větší, měli by začít získávat především zákazníky střední věkové generace, kteří mají největší kupní sílu, ale i zákazníky starší generace (i když u nás nemají důchodci takovou kupní sílu jako v některých západoevropských zemích, kde jsou vedle tzv. "singles" jednou z nejzajímavějších marketingových skupin). Srovnáme-li tato čísla s výzkumem "The 2004 European Online Retail Consumer", více než polovina zákazníků v Evropě náleží do kategorie 25 až 44 let. Svůj podíl na tom zcela jistě má vyšší internetová gramotnost ve vyspělejších zemích v této věkové skupině, ale ta se u nás rychlým tempem zlepšuje a obchodníci by měli být připraveni využít svou příležitost.

Střední a starší generace má k nakupování na internetu spíše přirozenou nedůvěru a je na obchodnících, aby tuto důvěru získali a udrželi. Jak napsal před rokem interval.cz, například Britové mají k internetovým nákupům velkou důvěru – podle výsledků asociace EIAA dokonce 96 % zákazníků bylo s on-line nakupováním spokojeno !!!

Mezi spokojené návštěvníky rozhodně nebude patřit moje babička – přesvědčil jsem ji k nákupu televize na internetu a vykreslil jí všechny výhody. Sám jsem asi týden předtím nakoupil televizi rovněž v internetovém obchodu a byl jsem spokojen – do týdne byla bez problémů dodána. Z širokého a pohodlného výběru od počítače byla babička nadšená a neváhala s objednávkou na hifishop.cz. Další sled událostí byl však již tristní. Nejprve přišla zpráva, že nabízené zboží není na skladě – souhlasili jsme tedy s dodávkou do 30 dnů. Ani po 5 týdnech však televize stále nebyla na skladě a co je horší – pracovníci obchodu na informační lince nebyli schopní podat informaci o tom, kdy bude zboží k dispozici. Výsledkem bylo to, že objednávku jsme zrušili a internetový obchod naprosto drtivě prohrál K.O. s místním drobným živnostníkem, který byl schopen dodat požadované zboží do dvou dnů.

Nemusím ani zdůrazňovat, jaký má část naší rodiny (kromě babičky i otec a matka, kteří celou anabázi měli tzv. z první ruky) nyní na nakupování na internetu názor. Budou-li noví zákazníci odcházet z internetových obchodů s podobnou zkušeností,  budou si asi obchodníci muset počkat, až dnešní generace do středního věku zestárne…

Zdroje:

Zajímavý článek:

Změnily se internetové obchody za poslední dva roky k lepšímu ? Máte lepší nebo horší zkušenost než autor následujícího článku ?
http://www.lupa.cz/clanky/internetove-obchody-kdy-konecne-prijde-kvalita/

Autor příspěvku: Petr Hradec

Porovnávacia reklama a jej pravidlá

Nielen na webe ale aj v iných tlačových a elektronických médiách sa stále častejšie stretávame s porovnávacou reklamou. O čo ide a ako sa nedostať do stretu so zákonom?

Reklama na Internete - ilustračný obrázok.

Zmyslom a účelom reklamy je podľa zákona č. 147/2001 Z.z. o reklame prezentácia produktov v každej podobe s cieľom uplatniť ich na trhu. Zákon rozdeľuje kategóriu všeobecných požiadaviek na reklamu (zákaz reklamy klamlivej, skrytej, zneužívajúcej dôveru, propagujúcej násilie apod.) a kategóriu špeciálnych požiadaviek, napr. reklama tabakových výrobkov, liekov, zbraní a streliva. Pri všetkých týchto druhoch reklamy môže dochádzať aj k porovnávacej reklame.

Porovnávacia reklama a zákon

Porovnávacia reklama je reklama, ktorá priamo alebo nepriamo označuje iného súťažiteľa (potenciálneho konkurenta) alebo jeho produkty. Ide teda o akúsi výzvu na súboj. Zákon o reklame ustanovuje niekoľko podmienok, ktoré musia byť vždy dodržané:

  • Porovnávané produkty musia uspokojovať rovnaké potreby alebo byť určené na rovnaký účel. Ak teda nemám priameho konkurenta v porovnávanom segmente, v praxi nemôžem porovnávaciu reklamu vôbec využiť.

    Typické pre tento prípad by bolo porovnanie pracích práškov, z testov nám jednoznačne vyplynie, ktoré prášky v teste dosiahli najlepší účinok prania a ktoré sklamali. Víťazný producent potom môže víťazstvo svojho produktu prezentovať širokej verejnosti vo forme porovnávacej reklamy a nehrozia mu žiadne sankcie a úspech žalôb ostatných výrobcov je vylúčený. Pritom si dokonca môže za produkt pýtať viac peňazí a predať ho drahšie, pretože kvalita má svoju cenu.

  • Musí sa porovnávať jedna alebo viac konkrétnych, typických, podstatných a overiteľných vlastností produktov vrátane ich ceny. Je potrebné vyvarovať sa porovnania produktov, ktoré sú už zo svojej podstaty neporovnateľné, napr. športové auto s nákladiakom alebo kožené topánky s plátennými. Porovnávať treba teda vždy konkrétne vlastnosti, resp. ich súhrn, pričom zohľadniť musíme i cenu.

    Vezmime si televízory. Nájdeme ich na trhu nepreberné množstvo. Budeme však porovnávať plazmové s plazmovými, LCD s LCD a klasické (CRT) s klasickými. V praxi sa budeme stretávať vlastne len s porovnaním značiek a ako rozlišujúci znak použijeme kvalitu obrazu, cenu prípadne inú vlastnosť (spotrebu elektrickej energie, životnosť, dizajn apod.).

  • Pri produktoch s označením pôvodu sa môžu porovnávať iba produkty s rovnakým označením. Tým je zabezpečené, že napríklad Tokajské víno z tokajskej oblasti si bude hľadať súpera vždy len vo svojom regióne. Nemôže byť teda porovnávané v rámci porovnávacej reklamy s Portským ani Burgundským – nie je víno ako víno.

  • Súťažitelia a ich produkty sa musia dostatočne odlíšiť tak, aby nemohlo dôjsť k ich zámene. Ak teda chcem s niekým svoj produkt porovnávať, musím výrobcu, a zároveň porovnávané produkty nezameniteľne špecifikovať. Nesmiem teda porovnávať Nokiu so Samsungom, môžem však porovnať Nokiu 6020 a Samsung SGH-X660.

  • Znevažovať súťažiteľov, ich pomery, konanie, produkty alebo iné rozlišovacie znaky je zakázané. Aj v reklame existuje hranica ktorú nemožno prekročiť a o to výraznejšie to platí pri porovnávacej reklame. Tu možno apelovať len na svedomie a zdravý sedliacky rozum.

  • Nemožno neoprávnene využívať výhodu dobrého mena produktu alebo iného rozlišovacieho znaku súťažiteľa. Ak chceme porovnávať, musíme porovnávať v reálnom čase reálne produkty od reálnych výrobcov.

    Zákon zakazuje „chváliť sa cudzím perím“, ak som teda špičkovým producentom tehál a popri tejto podnikateľskej aktivite začnem stavať budovy, neznamená to, že môžem vyhlasovať, že som špičkový stavebník a porovnávať sa s inými, vo svojom obore oveľa kvalitnejšími stavebníkmi (výnimky samozrejme potvrdzujú pravidlo). Rovnako, ak som vyrobil špičkový stolný počítač, ktorý vo svete nemá páru, nemôžem sa porovnávacou reklamou votrieť do segmentu prenosných počítačov a porovnávať svoj pravdepodobne priemerný produkt s inými, ak je mojím cieľom ťažiť pritom zo slávy získanej spomínaným aj keď úspešným stolných počítačom. Najmä toto ustanovenie zákona sa v praxi zneužíva najviac a šíritelia reklamy roky ťažia z prachom zapadnutej slávy svojich produktov alebo svojho mena.

  • Nemožno prezentovať produkt ako napodobeninu alebo kópiu produktu, chráneného ochrannou známkou alebo obchodným menom. Už zo samotnej podstaty napodobenín a kópií (spravidla lacnejších ako originály) vyplýva, že by sme ich už ani z morálneho ani zo zákonného hľadiska nemali porovnávať.

  • Klamlivá reklama sa zakazuje. Buďme teda úprimní a porovnávajme len to, čo produkt naozaj dokáže, resp. porovnávajme vlastnosti, ktoré produkt skutočne má.

Sankcie za porušenie zákona

Za porušenie ustanovení zákona o porovnávacej reklame hrozí šíriteľovi pokuta až do výšky 5 miliónov Sk. Komu by sa takáto sankcia zdá malá, toho odradí právo poškodenej strany na náhradu škody a ušlého zisku v súvislosti s možným poškodením dobrého mena alebo trestné stíhanie prípadne iné formy postihu, ktoré sa môžu v konkrétnych prípadoch vyšplhať do astronomických výšok.

Porovnávacia reklama na internet určite patrí, vždy však treba dodržať ustanovenia zákona a mať na pamäti možné dôsledky nezákonného konania. Preto pri využívaní porovnávacej reklamy vyhľadajte odbornú pomoc a nespoliehajte sa na náhody, konkurencia nespí.

Autor príspevku: MG

Google bublina – blíži sa doba ľadová?

Čoraz častejšie mám pocit, že svet a Amerika všeobecne sú nepoučiteľní. Každodenný prísun článkov o tom, čo Google odkúpil a ako jeho akcie stúpajú stále častejšie pripomína podobný ošiaľ, ktorý svet zažil pred pár rokmi a ktorý skončil krachom mnohých internetových firiem. Koniec koncov, mnohé dnešné internetové firmy vznikli na troskách tých pôvodných. Ako sa ale zdá, história sa opakuje.

Google - ilustračný obrázok.

Hystéria z nových služieb Googlu, nových funkcií či väčšieho priestoru zachvacuje čoraz viac ľudí a v celom tomto kolotoči nejako chýba triezve zhodnotenie a kritika. Všetci sú zamilovaní do Google a to pripomína oné ružové okuliare v láske či prehnané odhodlanie linuxákov brániť svoj systém do konca.

Ale Google pripomína aj slona na hlinených nohách. Však o „hodnote“ všetkých „googlovských“ akcii hovoria aj obrovské výkyvy v ich cene zakaždým, keď sa internetom prevalí čo i len malý škandálik s jeho službami. Mám nepríjemné tušenie, že sa asi opäť dočkáme ďalšej doby ľadovej na Internete.

Psychologie web stránek II. – Kliknu, nekliknu?

Na internetu je nespočetně článků a diskuzi o zvyšování konverzního poměru na webu, mnohé jsou ale natolik obecné, že jen stěží jich obyčejný člověk dokáže využít k prospěchu svých stránek. Jedním z opomíjených témat je umístnění „objednávkového“ formuláře.

Umístnění formuláře nad zlomem strany.

Jedním ze základních pravidel internetového marketingu je rčení, že akce nesmí být dál než 3 kliknutí myší. Toto pravidlo ve většině případů skutečně funguje a mnoho tvůrců webu se jím řídí. Standardním příkladem jsou např. weby ubytovacích zařízení (hotelů, pensionů) , které se drží scénáře – hlavní stránka – ukázat nabídku (pokoj, ceny) – přechod na stránku s objednávkovým formulářem.

I když vám většina uživatelů zopakuje výše popsaný postup, s kterým „nemají“ problém, v skutečnosti velká většina návštěvníků (hlavně zahraničích) nerada hledá poslední krok – objednávkový formulář. Testování, které jsme provedli opět potvrdili, že pochopení cílové skupiny návštěvníků je velmi důležitým krokem tvorby kvalitního webu.

Jednou z důležitých vlastnosti lidí je kromě pohodlnosti i zvědavost a návyk a toho lze dobře využít při přípravě formulářů nebo i grafické úpravy nabídky. Z naších testováni jsme zjistili a ověřili v praxi, že přemístění objednávkového formuláře přímo na cílovou stránku s nabídkou se konverzní poměr a oblíbenost stránky několikanásobně zvyšuje. Pokud je k tomu objednávkový formulář nad zlomem strany, jeho účinnost je ještě vyšší.

Dalším známým faktem je, že lidé rádi klikají na tlačítka, čeho se využívá i při tvorbě trikových reklamních banerů. Lidé mají rádi tlačítka, protože jejich viditelnost a (předpokládaná, vžitá) jednoznačnost v akci jasně naznačuje, co lze od kliknutí očekávat. Správně použitá tlačítka v designu stránky můžou proto výrazně zvýšit nejen konverzní poměr ale i uživatelskou přívětivost stránky. Je proto vhodné ponechávat tlačítka nejen u formulářů, ale využít jejich designu i u důležitých odkazů.

Pro porovnání si sami zodpovězte otázku, na který z níže nakreslených odkazu kliknete raději, který z odkazů u vás vzbuzuje větší důvěru v to, co od něj můžete očekávat. Mnozí hned tušíte i jednu z nejčastějších chyb internetových obchodů.

Porovnání tlačítka pro objednávku v e-shopu.

Z předchozích informací je jasné, že tvorba web stránky a zvyšování její účinnosti není jen o dobrém textu a líbivé grafice, ale ve velké míře i o využití informací o chování se uživatelů a pochopení cílové skupiny návštěvníků stránky.

Autor príspevku: Anton Piták