Category: Tvorba web stránek

Jak na web část III. – Předpříprava k tvorbě webu, část 1.

Vyšlo ďalšie číslo newsletteru SOFTPAE so zmeneným názvom “Online Thinking” a tak Vám prinášame jeho najdôležitejší obsah. Záujemcovia si môžu newsletter zaregistrovať na adrese http://www.softpae.com/softpae-newsletter.html.

V předcházejících dvou částech tohoto firemního newsletteru jsem vás co nejpřístupnější formou obeznámil s marketingovými zákoutími a nejčastějšími chybami při přípravě web stránek, které by vám měly vydělávat, nebo alespoň neprodělávat. Dnešek by neměl být výjimkou takže vám nabídnu něco o optimalizaci web stránek.

Vymýšlet název po dovolené, to dá celkem zabrat a proto se může zdát, že je divný. Jak je možné optimalizovat před optimalizací. Název ale vystihuje jeden z dalších omylů při tvorbě web stránek, a to že optimalizace se dělá až když jsou stránky vytvořené. Skutečnost je taková, že optimalizace se dělá v celém průběhu tvorby stránek. Ve své podstatě vše, co jsme dělali v předešlých dílech je od samého začátku součásti kvalitní optimalizace.

V předešlých částech seriálu jsem vám přiblížil marketingovou část tvorby web stránek (nebo optimalizace?) , dnes bychom měli být konkrétnější v té části optimalizace, která se přímo dotýká budoucí tvorby kódu. I když vám neřeknu, kde co máte v kódu napsat (to není účelem tohoto seriálu) přesto vám nabídnu zajímavé tipy na začátek a pokusím přiblížit alespoň základy on-page optimalizace. Pusťme se raději do toho.

Příprava (analýza) klíčových slov

Jo, další analýza, dovedu si představit, kolik z vás se hned leklo. Ale podobně jako v předešlých „analýzách“, ani tady to až tak hrozný na začátek není.

Jestli se nám to líbí nebo ne, vyhledávaní na internetu (a nejen tam) je zatím stále založeno na hledání slov, které nějak vystihují to, co hledáte. Tímto hledaným slovům se říká klíčová slova. Pokud tedy hovoříme o optimalizaci on-page faktorů stránek, vyhledáním správných klíčových slov pro váš web by měla taková optimalizace začít. Klíčová slova jsou totiž základem pro další tvorbu a optimalizaci obsahu (pokud už ale víte, jak to bude z marketingovým cílením) , kde se snažíme napsat texty tak, aby tam táto klíčová slova byla. Jak by naše stránky jinak někdo našel?

Poznámka: Zde bych hned upozornil na první chybu při tvorbě web stránek, se kterou se setkáváme v poptávkách mnohých firem – „Pošlete nám grafický návrh, my si vybereme“. Je to jako když žádáte: Dejte nám tam nahatou ženskou, to nikomu neunikne pozornosti. Pravda, neunikne. Ale na váš web budou chodit přes den uhrovití studenti a večer zbytek hledající erotiku. Takový web bych si dovolil hned odsoudit na neúspěch. Základem webu je totiž obsah (nabídka, obchodní a „přesvědčovací“ texty), grafika je pouze jedním z nástrojů, jak tento obsah prezentovat. Pokud připravujete nový web, nechte si raději od webdesignerské firmy poradit s přípravou obsahu a představu o grafice si udělejte podle referencí.

Možností, jak získat klíčová slova je mnoho, rovněž aplikací, které vám s tím pomůžou, proto vám raději poskytnu několik postřehu, na co neopomenout.

V první řadě, pokud již vlastníte web stránky, je dobré v prvním kroku získat klíčová slova z logu návštěvnosti. Pokud tyto logy nemáte, zkuste zaregistrovat váš web do některé z monitorovacích služeb (navrcholu.cz, naj.sk). Slova, na které vás lidé doposud nacházeli se dají zjistit i z bezplatné verze monitorování. Pokud vám ale nějakých 100 – 200 Kč měsíčně nedělá problém, zaregistrujte si některou z profi variant. Nebo využite skvělou službu zdarma na 103bees.com. A pamatujte, u nového, optimalizovaného webu byste monitorování neměli vynechat.

Z analýzy logu získáte první slova, reálná slova, na které chodí vaši návštěvníci z vyhledávačů. Správnost výběru slov souvisejících s vaším podnikatelským záměrem je potřebné pak ověřit dalších krocích analýzy klíčových slov. Jak na to? Čtete dál.

Po analýze logu, kterou vám dnes udělá již téměř každá webdesignérská (online marketingová, poradenská apod.) firma získáte další slova z databázi, které jsou aktualizovány udají o reálně hledaných slovech na internetu a vyhledávačích. Linky na ně naleznete níže. Já vám ale chci doporučit jeden nástroj, kterým si malou analýzu klíčových slov uděláte jednoduše sami a prověřite i váš existující web, jestli vám nějake slova neunikájí.

Tímto zajímavým nástrojem je Google AdWords Keyword External Tool, který poskytuje hned dva zdroje pro získání klíčových slov. Jak teda na to?

V prvním kroku začnete na první záložce Keyword Variations, kde postupným zadáním vámi navržených klíčových slov zjistíte nejen to, nakolik jsou vyhledávané, ale i to, jestli mají obchodní potenciál. Jednotlivá slova doporučuji testovat vždy samostatně i když Gogole tvrdí, že je můžete zadat všechny najednou.

Upozornění: Při zadávání slov a analýze si zkontrolujte správne jazykové nastavení, viď zvýrazněný žlutý blok. A co se dovíte o slovech? Červeně zvýrazněný sloupec vám řekne, jaký obchodní potenciál dané slovo má (neboli, kolik inzerentů už na dané slovo inzeruje v Google AdWords). Zeleně zvýrazněný sloupec vám naopak řekne, jak často je dané slovo hledané.

Druhý krok je opět na Googli, tentokrát na záložce Site-Related Keywords. Tento nástroj je někdy přímo zlatým dolem pro klíčová slova. Stačí zadat do připraveného řádku adresu konkurenčních optimalizovaných stránek a zpět dostanete kvalitní přehled slov, na která uživatelé vaši konkurenci nalezli. Nezapomeňte ale, že pro skutečně kvalitní výsledky musíte zadávat adresu přesně cílové stránky.

Poznámka: Pro česky psané stránky bych samozřejmě neměl opomenout „našeptávač“ klíčových slov, neboli přímo Našeptávač Seznamu, který vám rovněž pomůže ověřit, zda někdo vaše slova hledá.

Postupy, jak pokračovat další analýzou pomocí slovníku, získávání synonym atd. již nebudu popisovat, k tomu vám doporučím již existujíci seriál Letní škola SEO. Tímto by se dala základní příprava a analýza klíčových slov ukončit. Na řadě je teď využití výsledků a získaných slov při tvorbě a optimalizaci obsahu.

Optimalizace obsahu (textů)

Optimalizaci obsahu bychom spíše měli nazvat copywritingem, my se ale nebudeme zabývat celou problematikou copywritingu. Ten zahrnuje mnohem více, než jen implementaci klíčových slov do textu. V stručnosti alespoň upozorním, že při tvorbě textu byste měli brát v úvahu nejenom klíčová slova, ale i cíl textu. K tomu si opět pročtěte předcházející částí, které pojednávají o tom, co tam má být a čeho se naopak vyvarovat. Pokračujme teda.

Pokud se soustřeďujeme na on-page optimalizaci, můžeme i optimalizaci obsahu (textů) rozdělit na tři dílčí části:

  1. Optimalizace titulku

    Časy, kdy se nacpáním klíčových slov do titulku a hlavního nadpisu dalo rychle dosáhnout předních pozic ve vyhledávačích, jsou již dávno pryč. O to více má význam správně napsaný titulek. Protože se titulek zobrazuje ve výsledcích vyhledávaní, jeho správné napsání výrazně rozhoduje o tom, jestli uživatel klikne právě na tu vaši stránku.

    Takže co s titulkem? Pokud čekáte zázračné rady, zklamu vás. Jenom zopakuji to, co naleznete ve většině návodů na optimalizaci. Pište titulek tak, aby co nejlépe vystihoval obsah dané stránky. A vyhýbejte se zjednodušení v podobě nacpání klíčových slov do titulku. Proč?

    Titulek je ve výsledcích vyhledávaní (SERP) nejvíce viditelný text, a protože lidé při hledání v té kupě textu nejprve „proskenují“ očima celou stránku, první, co upoutá pozornost jejich očí jsou titulky stránek. Až na jejich základě se rozhodnou, kam kliknout. (– useit.com – readable text)

    Pro dobré pozice potřebujete, aby na vaše stránky někdo odkazoval. Pokud je teda vaše stránka o tom, jak externí účetnictví poskytujete, každý raději odkáže na stránku s titulkem „Jak naše externí účetnictví funguje.“ než na stránku „Firma XY – účetnictví, externí účetnictví“. Efekt je hned dvojitý. Nejen, že ulehčíte vymýšlení textu odkazu pro odkazujícího, ale ještě mu i dodáte text pro odkaz, který má ve vyhledávači pro vás víc „bodů“, než když dotyčný na vás odkáže s textem „tu najdete něco o tom, jak to funguje“.

    Poznámka: Ono to vypadá, že jsem na něco zapomněl. Tím něčím jsou klíčová slova. Při psaní jak titulku tak i nadpisů a textu je třeba právě připravená klíčová slova „vložit“ do textu. Umění copywriterů, kterých si (možná) platíte je právě v tom, napsat smysluplný titulek, nadpis či text tak, aby obsahoval co nejvíce klíčových slov. A pokud možno několikrát zopakovaných v různých variacích.

  2. Optimalizace nadpisů

    Pokud ještě stíháte vnímat text, neušlo vaší pozornosti mé konstatování o tom, že lidé texty nečtou. Alespoň ne na začátku.

    Vyzkoušejte to sami na sobě. Pokud něco hledáte na internetu a kliknete na odkaz ve vyhledávači, ve většině případu první, co uděláte je, že přeskrolujete stránku shora dolů. Ať už si to uvědomujete nebo ne, proskenujete obsah stránky a hledáte záchytné body které by vám řekly, jestli se vám vyplatí číst celou stránku.

    Již novináři ze začátku dob novinářčení vědeli, že číst velké souvislé plochy textu je únavné. V našem podvědomí fungují automatické asociace a jednou z nich je, že když je něčeho mnoho, chce to po nás více námahy. Právě proto většina novinových textů je hojně protkaná nadpisy. Jednak zpřehledňují text, a rovněž poskytují záchytné body pro skenování. Vyhledávače se rovněž snaží „vnímat“ text stejně jako lidé a tak i pro nadpisy poskytují záchytné body vypovídající o obsahu textu na stránce.

    Při psaní textu tedy používejte nadpisy na rozdělení jednotlivých významových částí textu a zpřehledněte tak celý text. Mějte přitom na paměti doporučení z předcházejících částí tohoto newsletteru o stručnosti a věcnosti textu či marketingovém zaměření a požadování akce. A rovněž nezapomeňte na použití klíčových slov v textu.

    Je toho moc? Skutečně je. Pokud stále předpokládáte, že web stránka je o naplácání textů a poslání všeho na nějaký server, jste na nejlepší cestě jak upadnout v zapomnění.

  3. Optimalizace textů

    O optimalizaci textu toho bylo taky napsáno mnoho, na internetu naleznete téměř na každém blogu nějakého webdesignéra článek s názvem „10 bodů optimalizace“. O textech jsem psal v předcházející části tohoto seriálu. K tomu jen doplním, že je opět potřebné do textu dostat klíčová slova. Doporučovaná hustota se pohybuje od 5 do 10% objemu textu. Nebo použijte fígl některých „optimalizátorů“:

    „Do vyhledávače si zadám klíčové slovo, kliknu na první odkaz ve výsledcích vyhledávaní, zjistím počet výskytů klíčového slova v textu .. a do svého textu přidám o jeden více. Získám o jeden zpětný odkaz navíc a na web přidám o jednu stránku navíc.“

    Tak to sice nefunguje, ale na analýzu konkurence a jejích textů nezapomeňte.

Pro dnešek stačilo

O optimalizaci (a v tomto případě o copywritingu) se toho dá napsat mnoho, měl nebo mohl bych toho napsat hodně, ale jak jsem říkal na začátku tohoto článku,není určen pro profesionály ani jako učebnice „jak optimalizovat web krok za krokem“. Chci poradit spíše obyčejným lidem, podnikatelům a manažerům, kteří se rozhodují využít internet k získávání zákazníků či chtějí být v obraze o tom, jak dobře investovat peníze do web stránek.

Pro ostatní doporučuji začít vzdělávání seriálem o psaní textů od Marka Prokopa. A protože tento newsletterový článek je jen první částí pojednání o optimalizaci, přijde i druhá, pojednávající o návrhu struktury a informační architektury webu, o tom, jak tématicky seskupovat stránky na webu aby byly lépe vyhledatelné nebo o tom, jak si pomocí Powerpointu prakticky otestovat použitelnost webu ještě před jeho vytvořením.

Máte otázky k tomuto článku? Nebo potřebujete poradit s vaším webem? Napište nám na info@softpae.com.

Nabízíte služby z oblasti webdesignu, online marketingu, optimalizace stránek či programování? Chcete inzerovat v našem newsletteru? Napište nám na reklama@softpae.com.

Jak na web část II. – Obsah, aneb co na ten web dát?

Opäť vyšlo ďalšie číslo nášho newsletteru Chytré ITé a tak Vám prinášame jeho najdôležitejší obsah. Záujemcovia si môžu newsletter zaregistrovať na adrese http://www.softpae.com/softpae-newsletter.html.

V první části tohoto seriálu jsem Vám ukázal, jak si udělat úvodní marketingovou analýzu, správně nasměrovat své otázky a vypočítat, jestli se Vám web vyplatí. Slíbil sem taky, že budu co nejvíce konkrétní a to taky chci splnit. No, marketing ještě tak úplně neopustíme. Jen bude zaměřen na to, co na ten web dát (texty, obrázky, telefonní čísla). Nebo naopak nedávat.

Poznámka: Taky jsem slíbil, že to nebudou stručné texty, proto Vám i teď poradím raději si celý text vytisknout a přečíst třeba u oběda. A vezměte si s sebou tužku, nejlepší nápady se rodí nečekaně na nečekaných místech.

Mít dobře udělanou úvodní analýzu je velmi dobrá věc, je to však pouze začátek celé stavby webu. Základy a první patro příští stavby nás jenom čekají. Právě příprava v této fázi rozhoduje o tom, jestli myšlenku i možnosti, které Vám ukázala úvodní analýza, zpracujete do použitelné podoby. A nespoléhejte na dodavatele. Tedy pokud vaším cílem není místo prodávání produktu/služeb dělání ankety, který politik se vašim návštěvníkům líbí víc. Co to melu? Čtěte dál.

Takto sa predaj nerobí!

Co na ten web dát. Nebo nedát.

Co na ten web dát? Otázka, kterou nejvíce nenávidím. Ne proto, že by bylá špatná, ale právě proto, jak je odpověď na ni důležitá. Na tom, co dáte na web záleží nejen to, jaká bude vaše návštěvnost, ale hlavně chování návštěvníků a úspěšnost webu, tedy konverzní poměr. Přesto, kolika z vás na webu svítí na úvodní stránce místo nabídky produktů/služeb hezký text o tom, že existujete či kdy jste vznikli. Nebo oblíbené „Vítejte na našem webu“.

Říkal jsem Vám, nespoléhejte se na dodavatele. Absolutní většina jich (stejně jako většina majitelů webů) si plete web s elektronickou vizitkou a pasivně čekají, cože jim to dodáte, že tam mají dát. Co tedy na ten web dát? Dříve, než Vám řeknu, co tam dát, povězme si co tam nedávat. Nebo jinak to tam dáte.

Není nad dobrý příklad.

Poznámka: Všechny skutečnosti uvedené v následujícím příběhu skutečně existují a plně se shodují přesně s jedním z milionů webu na internetu. Z prozíravosti ale neuvádíme jeho adresu. A nevíme, jestli se jeho majitel volá Franta 🙂

Franta prodává náhradní díly na osobní automobily. V nabídce má toho skutečně mnoho, desítky dodavatelů mu během pár dní dodají vše, co si jeho zákazníci smyslí. A když to nemá jeden dodavatel, poradí, jak to sehnat u jiného, objedná a dodá až k Vám domů. V tom co dělá, se skutečně vyzná, automobilům rozumí, lidem rád pomůže. I webu se věnuje denně. Poctivě.

Na úvodní stránce kromě velkého uvítání máte k dispozici i přehled počasí ve všech evropských městech, i anketu, kde můžete hlasovat, komu dáte hlas ve volbách. Nejvíce si potrpí na nejnovější zprávy z automobilového průmyslu. Kvalitní fotky nesmějí chybět. Návštěvnost utěšeně roste. Co více si můžete přát.

Zdá se Vám, že jste na web přišli koupit vodní pumpu a brzdové destičky do své postarší oktávky? „Jo, někde v menu to určitě je, vždyť v úvodu píšeme, že prodáváme náhradní díly. Taky píšeme o novinkách v automobilovém průmyslu, tak určitě prodáváme ty náhradní díly, to je přece automatické, když tedy píšeme o těch novinkách, že jo“.

Ale jo, je to tam. V hezkým rozbalujícím se menu, pěkně roztříděné podle výrobce náhradního dílů se Vám po kliknutí ukáže stránka s logem každé firmy. Co na tom, že nevíte, kdo vyrábí vodní pumpu. Klikněte na logo a … Franta Vás nasměruje na web výrobce. Tam si to najděte sami. Ceny? Určitě. Když Frantovi zavoláte, někde je pohledá. Oni určitě všichni rádi telefonují do pěti takovýchto firem.

Že už nejste na skvělém Frantovým webu ale poctivě klikáte na další web v Googlu či Seznamu? Zdá se Vám to absurdní? Neudělejte stejnou chybu a raději si hned v úvodu velkým písmem do poznámek napište, co vlastně chcete prodávat.

Prodávejte to, co prodáváte, ne to, co jste.

Skutečně mnoho firem si plete, co prodává. Čím menší firma, tím více spoléhá na to, že ji každý zná a hledá právě to její jméno. Čím menší firma, tím více spoléhá na to, že se každý chce dovědět o její skvělé historii a onou nabídku služeb bude poctivě hledat někde v spleti navigace pod velkorysým odkazem „Naše službičky“. Jako Franta.

Viděli jste weby velkých firem? Mohou být pyšné na svou historii, na jejich úvodní stránce ale místo toho najdete rovnou nejčerstvější nabídku produktů a služeb. Prodávají, to co prodávají. Nehrajte si proto na firmu. Hrajte si na produkt a prodávajícího. Potlačte svou pýchu z názvu vaší firmy a web klidně nazvěte jménem vašeho produktu. Prodávejte to, co prodáváte, vše ostatní je důležité až někde na konci. (Jak někdo řekl: prodávejte dobře vyvrtanou díru, ne vrtačku) Uvědomění si cíle je prvním krokem k tomu, aby byly vaše webové stránky úspěšné.

Příklady webů, které prodávají:

Pamatujte: Mnoho lidí si plete úspěšnost webu s návštěvností. Pokud je někde návštěvnost důležitá, je vždy nejvýše na druhém místě. Téměř vždy je nejdůležitější konverzní poměr. Proč? Pokud máte návštěvnost 1000 lidí denně a konverzní poměr 0,1% vyděláte méně, než web s návštěvností 150 lidí a konverzním poměrem 1% při stejné výší zisku z jedné objednávky. Viz. ROI v první části a některý z příštích dílů o optimalizaci.

Upozornění: “Vítejte na našem webu.” Další z nejčastějších chyb webových stránek. Určitě to všichni znáte. Uvítání a celá stránka divného textu s nulovou výpovědnou hodnotou. Nabídka služeb či výrobků, které hledáte je hezky schována někde v části „Toto občas děláme“. Představte si, že by v každé televizní reklamě říkali „Vítejte v reklamě“. Zdá se Vám to absurdní? Kolik firem to má na webu?

Vítejte na našem webu v Google

Takže co tam dát?

Nekonečných marketingových textů již máte určitě dost, proberme si tedy alespoň základní věci, co a jak na ten web dát.

  1. Nabídka na prvním místě

    Jak už jsem naznačil v předešlých odstavcích, prodávejte to, co prodáváte a tomu přizpůsobte celý web. Prodávejte už na úvodní stránce. A dejte případnému kupujícímu vše, co potřebuje.

    Potřebuje vědět cenu, dejte ji tam, hned vedle názvu. Potřebuje seznam výrobků, mějte vlastní katalog, neposílejte ho na cizí web. Víte, že jste natolik specifický, že pro detaily musí zavolat. Ať hned v záhlaví velkým červeným písmem svítí telefonní číslo místo sloganu „Máme vše, co hledáte.“ Myslete na každičký detail, který potřebuje od chvíle, kdy našel Váši nabídku až po odeslání objednávky. Nepište, kdy jste se stěhovali do nových prostorů, napište, že může kdykoliv zavolat a Vy mu poradíte, že může kdykoliv zaslat email a Vy mu do 24 hodin odpovíte (A odpovídejte). Neboť toho, kdo Vám aspoň napíše, můžete přesvědčovat, dát mu jinou nabídku. Ale kdo se neozve, o tom se nikdy nedovíte.

    Zdá se Vám, že ten web bude vypadat divně? Jen názvy produktů, ceny a velké červené telefonní číslo? Naopak. Toto jsou nejúspěšnější weby nejen z mojí praxe, ale i praxe mnoha dalších lidí věnujících se internetu. Několikanásobně úspěšnější než weby, které si místo nabízení produktů a služeb hrají na weby důležitých firem s neznámým názvem.

  2. Navigace. Od slova navigovat.

    Co jen může být důležité na navigaci, říká si právě polovina z vás, když toto čte. Pokud kdokoliv z Vás někdy proseděl alespoň půlhodinku sledováním běžných lidí v kavárně zjistil, že 3/4 věcí lidé používají úplně obráceně, než to autor stránek myslel. I když to myslel dobře. Navigace je v tom nejlepším příkladem.

    Věřte, že například navigace se dá udělat mnoha způsoby, ale jen některé z nich jsou stránkám ku prospěchu. Navigace není jen nějaký pruh v horní částí webu pod vaším krásným obrázkem. Když jsem říkal, dejte návštěvníkovi vše, co potřebuje, dejte mu to. Neschovávejte položky menu. Efektní postupně rozbalující se menu je možná zajímavé, ale spočítejte si, kolik nesmyslných kliknutí musíte udělat jen pro to, aby jste se dozvěděli, že v nabídce služeb je ta vaše hledaná služba a že dokonce právě v tomto menu je po dalším kliknutí i další podřízené menu, kde je odkaz na ceník.

    Nečekejte, že lidé budou jen tak klikat a zjišťovat, co je kde zašité jen proto, že Vám se to líbí. Navigace má navigovat a pomáhat nezabloudit. Tak ji pro jistotu pořádně zvýrazněte i grafickým oddělením od zbytku stránky, aby vaši návštěvníci místo navigace neproklikávali Váš web přes tlačítko Back v prohlížeči.

    Poznámka na okraj: Mimochodem obrázek pod či nad navigací. V 99% případech je mimo úvodní stránku jen něčím, co nás nutí rolovat stránku, aby jsme se dostali k obsahu. A přesto vesele všichni nechávají tento obrázek jako dekoraci na všech stránkách webu. Teď víte, co dalšího ještě můžete upravit.

  3. Obrázky prodávají

    Nikdo nepochybuje o tom, že lidská fantazie nemá meze, všichni ale víme, že vizualizace pomáhá věci pochopit mnohem dříve. A jeden obrázek toho mnohokrát dokáže povědět a nabídnou mnohem více, než 10 stránek textů. Pokud tedy můžete něco vyjádřit obrázkem, tak ten obrázek použijte.

    Poznámka: Na druhé straně, nedělejte z vašich stránek obrázkové leporelo. Podobně jako s mnoha jinými věcmi, všeho mnoho škodí. Proklikávat se přes deset obrázků, nebo čekat na jejich stáhnutí dlouhé minuty jen abych se dozvěděl, že jsem se nic nedozvěděl asi nepřidá na náladě nikomu.

  4. Bez ceny? Bezcenný!

    Psal jsem něco o fantazii bez meze? Tak v tomto bodu se mnoho firem neuvěřitelně spoléhá na fantazii návštěvníků svých stránek. Nač Vám je ale návštěvník, který si nikdy vaši službu nemůže dovolit. Nejen, že ztratíte mnoho času a prostředků na komunikaci s nesprávným člověkem, ale ještě mu budete muset osobně oznámit, že na to prostě nemá. Reakci ať si tedy domyslí každý sám.

    Ve většině případů nemá smysl utajovat ceny, proto i když nemůžete cenu určit přesně, načrtněte alespoň orientační ceny. Nebo nabídněte něco, co nemá ani vaše konkurence. Třeba Kalkulačku cen.

  5. Kontaktní informace, kontaktní formulář

    Jak jsem již říkal výše, pokud Vás nikdo ani jen neosloví, nemáte jak případného zájemce o vaše služby či produkty přesvědčit, že mu třeba dokážete jít na ruku i jinak. Protože se nedá komunikovat s někým, o kom nevíte.

    Dejte tedy možnost vašim návštěvníkům, aby Vám dali oni vědět o sobě. Nebojte se přidat ke každé důležitější stránce kontaktní formulář s vysvětlujícím textem, že jim rádi odpovíte na jejich dotazy. Když totiž máte alespoň email, můžete s tím zkusit pracovat. A hlavně odpovídejte. Neodpovídáte do 48 hodin? Pro většinu lidí jako by jste pak neexistovali. A to nejen pro jediného návštěvníka, ale rovnou pro všechny lidí v jeho dosahu.

  6. Dobrá rada nad zlato

    Proč čtete tento newsletter? Proč si tolik lidí přihlásilo tento newsletter k odběru i když často nestihne vycházet ani jednou měsíčně?

    Poznámka: Tímto děkují, že nám posíláte tolik objednávek, chválíte a žádáte o další pomoc. Objednávejte a pište nám i dál 🙂

    Je to právě pro rady, které v něm naleznete. Lidé mají rádi, když jim dáte něco zdarma, když jim ukážete směr. Usměrnění a poučení pak rádi objednají i Ty vaše služby, které nabízíte.

    Je až zarážející, kolik firem toho vůbec nevyužívá. Kolik firem prodává výrobky a nabízí služby s myšlenkou, že každý dokonale rozumí tomu, co nabízejí. Že každý ví, jak se právě tou vaší vrtačkou dá lehce vyvrtat díra do lité betonové stěny. Nebo že olej v motoru je po 15.000 km špatný ne proto, že by byl nekvalitní, ale proto, že prostě při spalování se vždy část sazí usadí v oleji.

    Naopak. Mnoho lidí umí spočítat vliv inflace na výšku hrubého domácího produktu, ale nemá ani potuchy o tom, jak si mají správně vybrat vestavěnou sklokeramickou pec do své nové kuchyně. Poraďte mu, přidejte vaši nabídku a lidé Vás budou milovat. Pište si klidně malý firemní weblog a raďte. Lidé věří blogům.

  7. Jeden příklad jako 10 marketingových textů

    Na závěr jedna rada za „všechny drobný“. Neplýtvejte desítkami stránek textu na něco, co se dá jednoduše ukázat na příkladu. Všude, kde to jen jde, nabídněte možnost si produkt nebo službu otestovat. Třeba i simulátorem ve flashi. Není nic lepšího, než když si kuchyni, kterou si chcete právě koupit můžete rovnou ve virtuální místnosti poskládat.

Co jste se to tedy dověděli?

Je celkem možné, že nic a jen jste se dobře pobavili. Celkem možné ale je, že jste právě nalezli 50% chyb vašeho webu. Hlavně jste se měli dozvědět, co vše na stránky dát, jak je udělat zajímavé, nebo co naopak na web nedávat ani náhodou. A vyvarovat se nejčastějších chyb (vašich konkurentů).

Výše popsané postupy a informace jsou především vodítkem hlavně pro ty, kteří neignorují internet a chtějí ho využít co nejlépe ve svůj prospěch. Všechny chybějící otázky by měl pak položit dobrý dodavatel či osobní internetový konzultant.

Jak na web část I. – Připravit se, pozor …

Nedávno vyšlo ďalšie číslo nášho newsletteru Chytré ITé a tak Vám prinášame jeho najdôležitejší obsah. Záujemcovia si môžu newsletter zaregistrovať na adrese http://www.softpae.com/softpae-newsletter.html.

V posledním newsletteru jsme slíbili věnovat se otázce přípravy firemního webu, množství vašich otázek a naše zkušenosti z terénu nás přiměly pokusit se dát vám víc. Místo všeobecných textů proto očekávejte v nejbližších několika newsletterech přímé rady, postupy nebo doporučení, jak se k lepšímu webu dobrat. A pozor, neříkám, že to bude krátký text, proto si ho klidně vytiskněte a pročtěte třeba u obědu.

Ilustrační obrázek - Analýza v excelu.

Někde se začít musí, nebo i ne.

Na úvod to bude asi rána pod pás, ale někdy je lépe web nemít, než ho mít. Pravda, často je dobré ho mít. Slíbil jsem být konkrétní, a tedy budu. Bez analýzy ani krok! Věřím, že aspoň polovině čtenářů už naběhla husí kůže. Analýzu ale děláme denně tolikrát, že to ani nevnímáme. Analyzujeme, co třeba nakoupit domů, co si dáme na oběd, jak naaranžovat výklad. Proč ale neděláme analýzu toho, s čím jít na web?

Analýza? To je pro bohatý …

Ve většině případů není třeba na analýzu vynakládat obrovské částky. Pokud jí věnujete kousek svého času, nebudete sami sobě lhát a nenecháte se ovlivňovat „prodejcem web stránek za 5.000,-“ zvládnete ji sami. Výsledek analýzy (i nabídka prodejce) vám musí říct (vidíte, kdybych psal reklamní text, nikdy nepoužiji slovo „musí ;-)), co vám web přinese. Pokud to nejste vy nebo „prodejce webu“ schopní vyjádřit číslem, hodnotou zisku, počtem objednávek, proč vlastně ten web dělat. No, možná i proto, že ho má i Franta. Asi jste právě vyhodili 5.000,- Kč.

Vyhrňme si rukávy

Mluvím li o analýze, podstatný je její výsledek. Co by tedy výsledek analýzy měl přinést? Informaci, jestli se vám vyplatí investovat do webu. Informaci, zda vůbec můžete (zda je reálný předpoklad) na webu vydělat. Informaci, jestli vůbec hledají lidé vaše služby či produkty na internetu. Informaci, čím se odlišíte od své konkurence, co vůbec nabízíte navíc proti jiným. Bez odlišení máte dvě šance. Investovat mnoho peněz do reklamy, což bych vám poradil, kdybych chtěl na vás vydělat. Nebo využít jiné kanály jako affiliate programy nebo email marketing.

Upozornění: Jsou skutečně případy, kdy nejde o výdělek přímo měřitelný. Být „seriózní“ advokátní kanceláří a požadovat od webu přímý prodej služeb je mírně scestné. Ale nemít web je na druhé straně „neseriózní“. Takový web ale staví na jiných základech. I tady má ale své místo analýza, je ale jinak zaměřená.

Pamatujte: Slovo „seriózní“ má mnoho významů. Seriózní advokátní kancelář je něco jiného než seriózní výrobní firma. Ta první používá web k prezentaci své serióznosti, ta druhá k prezentaci svých seriózních služeb / produktů. I pojetí „serióznosti“ webu je v obou případech dosti odlišné. Proto si nedomýšlejte, že když tam nemáte „seriózní ohňostroj“ ale jen nabídku, nejste seriózní firma. Naopak. Jste velice seriózní.

Analýza podle tohoto newsletteru by vás měla nasměrovat k tomu, aby jste “vytvořili” skutečně prospěšný web a připravit vás k vytvoření dobrého zadání pro tvůrce web stránek (a přitom „obrnit“ před některými jejich neduhy).

Teď je čas být konkrétní

Proberme si tedy alespoň základní body vaší úvodní analýzy. Zkusím být tedy konečně přitom maximálně konkrétní a ukázat vám směr, kterým se ubírat.

  1. Proč potřebuji web stránky?

    Asi nejdůležitější otázka při tvorbě webu. Psal jsem výše něco o lhaní sami sobě? Tady je místo, kde to často děláme. Růžové brýle a masírování mozků (web stránky má každý, musím je mít i já) tady funguje celkem dobře. I proto existují poradenské firmy typu H1, Dobrý web, SOFTPAE či Robet Němec. Snaží se nedívat na věci růžovými brýlemi ale říci vše na rovinu.

    Jak jsem psal výše, někdy je nejlepší web nemít. S nekvalitním webem si skutečně jen pohoršíte. Výjimky neexistují, jen chytří obchodníci 😉

    Jindy je lepší investovat 5.000,- Kč do kvalitní registrace v internetových katalozích (Seznam, profesní katalogy, lokální katalogy). A někdy je lepší 10.000,- Kč za redakční systém investovat raději do pořádné PPC kampaně (textová reklama) ve vyhledávačích. Uvedu praktické příklady:

    1. Pokud jste „3 člověkovou“ firmou zasklívající okna v Brně, čeho víc vám přinese web než vám dokáže přinést zápis v kvalitním katalogu?

      Pokud nejste umělečtí skláři, jste pro web nezajímaví. Nikdo po vás nebude požadovat fotky provozovny ani popis vaší skvělé historie. Když se mi rozbije sklo, budu hledat jediné: „sklenářství brno“, adresu a telefonní číslo. Navíc četnost hledání je tak malá, že i kdyby každý hledající šel přímo k vám, pravděpodobně objem objednávky nedokáže vrátit investici do webu. Kvalitní registrace v katalogu vám udělá lepší službu, než web a ještě vám zbude na reklamu v místních novinách.

    2. Nebo jste jen „obyčejní lidé“, nabízející svou chalupu po babičce k rekreaci. Opět otázka: proč potřebujete web?

      Ano, je pravda, pro ubytovací služby je internet jedním z nejlepších obchodních kanálů, ale taky je pravda, že i investice do kvalitního webu je v tomto případe omnoho vyšší. A vy se přece nechcete věnovat marketingu na internetu, jenom občas pronajmout babiččinu chalupu. Pokud se něčemu nevěnujete dostatečně profesionálně, je lepší využít zprostředkovatelský prodej na internetu, tzv. affiliate programy. Některé firmy vám poskytnou prostor v jejich optimalizovaných systémech (či e-shopech) za malou marží. Vy nemusíte investovat téměř ani korunu, nemusíte nic vědět o fungování internetu. Přijde objednávka, vyřídíte. Firmička si stáhne marži až z realizované objednávky. Vydělali všichni.

      Něco jiného je, pokud tu chalupu nepronajímáte jen občas, ale “furt”. Pak už se (možná) vyplatí mít web vlastní.

    3. A nakonec, jsou mnohé případy, kdy vás kvalitní prodávající web dokáže posunout na novou úroveň. Příkladů i z vlastní praxe bych mohl uvést více (weby pensionů, prodejce náhradních dílů pro staré tatrovky, účetní firmička ale i síť těch nejluxusnějších hotelů) , možná v dalším pokračování. Teď chceme pořád vědět, jestli se nám vyplatí s webem začínat.

  2. Co je cílem vašich web stránek?

    Druhá nejdůležitější otázka před tvorbou webu (na kterou si opět neradi odpovídáme). Odpověď na ní jsem už načrtnul někde v úvodu. Vyšší zisk, více objednávek, více návštěvníků apod. Odpověď, že chcete web proto, neboť ho má i Franta je nejhorší odpověď ze všech možných.

    Pamatujte: Internet není jen něco imaginárního, nutné zlo moderní doby. Internet je mocná zbraň, výkonný obchodní kanál, skvělé prezentační médium (živě vidím, jak si teď všichni říkají, jaká to je hezká fráze, Není!). Pokud si toto neuvědomíte, nikdy neuděláte kvalitní web neboť neuvidíte jeho možnosti.

    Když už víte, proč potřebujete web, napište si na papír, jaké jsou jeho cíle. (Na papír si pište všechny poznámky a myšlenky, které vás při čtení tohoto newsletteru napadnou). Vyjádřete se přímo čísly, něčím, co bude možné změřit, pro začátek 10% zvýšení prodeje, čísla ještě upravíme v dalších bodech analýzy. Fráze typu „zvýšení konkurenceschopností“ jsou neměřitelné, ale zní hezky moderně marketingově. Nikdy se ale nedozvíte, že to hezky blikající logo způsobuje, že lidé utečou z webu dříve, než se dostanou k vaší nabídce. Koneckonců, ani svému zaměstnanci neřeknete „něco tady jakože dělej za těch 20 litrů“. Ani webdesignérské firmě nikdy nepovězte: „něco mi tady za ty prachy udělejte, jen ať tam něco na tom internetu visí“.

  3. Co nabízím? Čím se odlišují od konkurence? Komu jsou určený mé produkty / služby?

    Tento bod začnu netradičně. V Japonsku, když se někdo rozhodne začít vyrábět oblečení pro těhotné ženy, marketingový ředitel spolu s celým svým týmem si aspoň na týden nasadí velké umělé břicho, které nesundají ani po práci doma. Nosí ho spolu s novým oblečením, aby dokonale poznali, co nabízejí. Pokud neznáte, co nabízíte, jak by jste to dovedli prodat?

    Jo, nabízíte skvělé mixéry? To taky Franta, Pepa i ten buran Vojta. Ten váš mixer mele kávu dokonale jemně? Ty ostatní taky. Tak proč bych si kupoval váš mixér? Možno proto, že když melu kávu, neběhá po celém kuchyňském stole a nenadělá mi škrábance po mém hezky drahém stole. Právě víte, co je vaší konkurenční výhodou, čím se lišíte a že vaší cílovou skupinou by mohli být bohatší lidé. Nestačí říkat, že máte skvělé věci. Vyjádřete se opět čísly, parametry, něčím „měřitelným“. Každou myšlenku a detail zapište na papír, vizualizace je mocný nástroj. Až budete zadávat vytvoření nového webu, budete tak mít podklady, které je možné použít a které nemá Franta, Pepa ani Vojta.

  4. Hledají lidé mé služby / produkty na internetu?

    Jak se říká, „otázka za všechny drobné“. Ne, vůbec není důležité, kolik máte peněz na web. Pokud máte šanci na úspěch, peníze se najdou. Jak to zjistit? Způsobů je mnoho, na „domácí“ podmínky doporučuji tři postupy:

    1. Vyhledat si vhodné slovní spojení např. název služby, typ produktu (rozuměj např. LCD televize, ne LG22526AXC) v nástroji “Hledání kombinací” služby eTarget. Pokud cokoliv za něco stojí, většinou to tam je a to je dobrý indikátor, že to stojí za námahu. Použitelným se pro české a slovenské fráze stává i Keyword Tool od Google.
    2. Pokud selže bod a) , dalším dobrým místem jsou žebříčky vyhledávačů, např. Jyxo500. Někdy je dokonce lepší hledat tady, neboť možná někdo ještě nenabízí to, co lidé hledají. Můžete být první!
    3. Pokud selže bod a) i bod b) , doporučuji ještě (i na další výpočty návratnosti investic ROI) službu Navrcholu.cz. Tato monitorovací služba registruje ve své databázi mnoho webů a naštěstí pro nás je dobrým zvykem i kvalitních webů být tam. Stačí opět zkusit vyhledat vhodné slovní spojení. Pokud tam nějaký web je, pravděpodobně to někdo i hledá. A pokud tam jsou i kvalitní weby, je to signál, že internet lze použít.

    Posledním velmi dobrým stébílkem je zkusit vyhledat vybrané fráze přímo ve vyhledávačích. Pokud vám vrátí seznam webů, nebo dokonce kvalitních webů, rovnou si okoukejte konkurenci.

  5. Vyplatí se mi web?

    V podstatě již znáte téměř všechny odpovědi, až na jednu. Na začátku analýzy byly důležité otázky první. Skutečně nejdůležitější otázka je ta poslední. Vyplatí se vám web?Většina „tvůrců“ web stránek vám řekne, že „to se teď nedá říct, ale jinak určitě jo“. Někteří lidé ale vědí, že to alespoň v základu jde spočítat. Jak?

    Už několikrát jsem se zmínil o ROI (return on investment, návratnost investic). Pro pochopení použijeme zjednodušenou formu ROI, která říká, jak dlouho budete splácet investice do webu, než vám web začne vydělávat. Vzorec je odvozený od počtu návštěvníků za měsíc, konverzního poměru (poměr všech návštěvníků webu a návštěvníků, kteří si něco objednají) a průměrné hodnoty čistého zisku z objednávky. Jak tedy vypadá výsledný vzorec ROI pro jeden měsíc:

    ROI = (Měsíční návštěvnost * Konverzní poměr (%) * Průměrný zisk jedné objednávky) – Měsíční náklady na web

    Jak to tedy spočítat?

    Psal jsem o službě Navrcholu.cz (Slovensko má službu Naj.sk) a ROI? Pro výpočet návratnosti potřebujete znát předpokládanou návštěvnost a to lze s trochou štěstí vyčíst z této služby. Postup není nijak složitý. Najděte na webu této služby web, který je co nejvíce podobný svou nabídkou a profilem vašemu budoucímu webu. Pak už po kliknutí na její statistiky s trochou námahy spočítáte návštěvnost webu, nejlépe za celý měsíc. Berte do úvahy, že v některých měsících se prodává lépe než v jiných.

    Příklad: Pro názornost si vypočítáme příklad s návratností webu prodávajícího pneumatiky. Na Navrcholu.cz dáme vyhledat slovo “pneumatiky”.

    Hledat “pneumatiky” na Navrcholu.cz

    Pokud dokážeme vyrobit kvalitní web, tak bychom mohli mít návštěvnost jako E – pneumatiky.cz, v průměru měsíčně cca 2.000 návštěv.

    Druhou proměnnou v tomto vzorci je Konverzní poměr. Ten lze odhadnout (průměr dobrých webů je kolem 1% – 2%, weby, které se dokáží odlišit mají konverzní poměr i přes 10%) , zkusit zjistit u konkurence nebo vyčíst v žebříčcích na webu.

    Pokračujeme v příkladu s návratností webu prodávajícího pneumatiky a jako konverzní poměr zkusíme zjistit na webu Fireclick, který se věnuje právě měření konverzí.

    Konverzní poměry v oboru “Outdoor and Sports”

    Průměr je kolem 0,7%, počítejme raději pesimisticky 0,5% (jde o měření anglicky mluvících webů).

    Poslední proměnnou je čistý zisk průměrné objednávky který můžete odvodit od objednávek v kamenném obchodě nebo dedukcí podle typu produktu / služby.

    Na závěr příkladu s návratností webu prodávajícího pneumatiky si zisk odhadneme pro průměrnou objednávku – 4 pneumatiky, 15% marže, zisk cca 1.000 Kč na objednávku. Jaký bude tedy výsledek?

    ROI = (2000 * 0,005 * 1000) – 500 (webhosting jako náklady).

    Pokud dobře počítám, tak můžeme vydělat 9.500,- Kč měsíčně. Když víte, kolik Vás bude stát vytvoření webu, je už jen otázkou jednoduché matematiky dopočítat, kdy budete v zisku.

Co jste se to tedy dozvěděli?

Pokud jste prošli všechny otázky této malé úvodní analýzy, měli by jste být schopni určit cíle vašeho webu. Pokud je znáte, dokážete připravit zadání i podklady pro budoucího dodavatele a vhodného dodavatele i najít. Nechte si klidně poradit, teď jste ale připravení mnoho z mýtů webdesignérů a jejích obchodníků prohlédnout. Zároveň jste partnerem, se kterým se skvěle spolupracuje, protože ví, co chce, ví, co nabízí.

Čeho se vyvarovat!

Vyvarujte se chyb, které vznikají z profesionální deformace. Všichni máme jistou profesionální deformaci. I ti, kteří ještě nepracovali. Pokud skutečně netestujeme své výrobky jako Japonci, máme všichni tendenci svá díla hodnotit nekriticky. Proto se na „kvalitu a přínosy“ svých služeb a produktů zkuste ptát někoho, kdo je mimo vaši firmu, mimo vašeho působení. Ptejte se svých zákazníků, proč mají rádi vaše služby či výrobky. Ptejte se vzdáleného kamaráda, který není přátelstvím vázán natolik, aby vám „pochleboval“. Chybějící nadhled je nejčastější chybou úvodních analýz.

Závěr nebo začátek?

Odborníci by řekli, že to byl jen začátek. Otázek na analýzu je mnohem více, jenže my jsme se zaměřili na základy pro vytvoření běžného firemního webu. Velké byznys weby vědí, že potřebují velkou byznys analýzu a vědí, že je to bude něco stát. Velké firmy věnující se podnikání na internetu ve většině případů mají lidí, kteří už vědí, nač se mají svých dodavatelů ptát, jak určit cíle apod.

Výše popsané postupy jsou vodítkem hlavně pro malé a střední firmy, které neignorují internet a chtějí ho využít co nejlépe ve svůj prospěch. Všechny chybějící otázky by měl pak položit dobrý dodavatel.

Hazardování s důvěrou se nevyplácí

Rok 2005 byl ze strany provozovatelů českých internetových obchodů hodnocen jako úspěšný (zejména v porovnání s minulým obdobím, t.j. v nárůstu počtu a objemu nákupů). Jak uvádí server onlineobchody.com, zjistila agentura GFK, že v roce 2005 nakoupilo v internetových obchodech 2 797 000 Čechů oproti 2 158 000 z předchozího roku. Pomineme-li poněkud podivně vysoká absolutní čísla (pochybuji že nakoupilo skutečně tolik lidí, spíše se jedná o prostý součet počtu nákupů) , nárůst je i tak evidentní. Nárůst objemu nákupů v korunách je ještě výraznější – meziročně o 40%.

Obchody - Ilustrační obrázek.

Dalším zajímavým údajem je i složení nakupujících – dominuje věková kategorie do 29 let (podle mého skromného odhadu mohou tvořit až 2/3 objemu obchodů) , což odpovídá i jiným výzkumům v oblasti využívání Internetu v české populaci. Mladší generace je k internetu přirozeně vstřícnější, umí s ním lépe pracovat a oceňuje výhody které přináší. Pokud však chtějí provozovatelé eshopů udržet nastartovaný růst a využít růstový potenciál který je ještě daleko větší, měli by začít získávat především zákazníky střední věkové generace, kteří mají největší kupní sílu, ale i zákazníky starší generace (i když u nás nemají důchodci takovou kupní sílu jako v některých západoevropských zemích, kde jsou vedle tzv. "singles" jednou z nejzajímavějších marketingových skupin). Srovnáme-li tato čísla s výzkumem "The 2004 European Online Retail Consumer", více než polovina zákazníků v Evropě náleží do kategorie 25 až 44 let. Svůj podíl na tom zcela jistě má vyšší internetová gramotnost ve vyspělejších zemích v této věkové skupině, ale ta se u nás rychlým tempem zlepšuje a obchodníci by měli být připraveni využít svou příležitost.

Střední a starší generace má k nakupování na internetu spíše přirozenou nedůvěru a je na obchodnících, aby tuto důvěru získali a udrželi. Jak napsal před rokem interval.cz, například Britové mají k internetovým nákupům velkou důvěru – podle výsledků asociace EIAA dokonce 96 % zákazníků bylo s on-line nakupováním spokojeno !!!

Mezi spokojené návštěvníky rozhodně nebude patřit moje babička – přesvědčil jsem ji k nákupu televize na internetu a vykreslil jí všechny výhody. Sám jsem asi týden předtím nakoupil televizi rovněž v internetovém obchodu a byl jsem spokojen – do týdne byla bez problémů dodána. Z širokého a pohodlného výběru od počítače byla babička nadšená a neváhala s objednávkou na hifishop.cz. Další sled událostí byl však již tristní. Nejprve přišla zpráva, že nabízené zboží není na skladě – souhlasili jsme tedy s dodávkou do 30 dnů. Ani po 5 týdnech však televize stále nebyla na skladě a co je horší – pracovníci obchodu na informační lince nebyli schopní podat informaci o tom, kdy bude zboží k dispozici. Výsledkem bylo to, že objednávku jsme zrušili a internetový obchod naprosto drtivě prohrál K.O. s místním drobným živnostníkem, který byl schopen dodat požadované zboží do dvou dnů.

Nemusím ani zdůrazňovat, jaký má část naší rodiny (kromě babičky i otec a matka, kteří celou anabázi měli tzv. z první ruky) nyní na nakupování na internetu názor. Budou-li noví zákazníci odcházet z internetových obchodů s podobnou zkušeností,  budou si asi obchodníci muset počkat, až dnešní generace do středního věku zestárne…

Zdroje:

Zajímavý článek:

Změnily se internetové obchody za poslední dva roky k lepšímu ? Máte lepší nebo horší zkušenost než autor následujícího článku ?
http://www.lupa.cz/clanky/internetove-obchody-kdy-konecne-prijde-kvalita/

Autor příspěvku: Petr Hradec

Psychologie web stránek II. – Kliknu, nekliknu?

Na internetu je nespočetně článků a diskuzi o zvyšování konverzního poměru na webu, mnohé jsou ale natolik obecné, že jen stěží jich obyčejný člověk dokáže využít k prospěchu svých stránek. Jedním z opomíjených témat je umístnění „objednávkového“ formuláře.

Umístnění formuláře nad zlomem strany.

Jedním ze základních pravidel internetového marketingu je rčení, že akce nesmí být dál než 3 kliknutí myší. Toto pravidlo ve většině případů skutečně funguje a mnoho tvůrců webu se jím řídí. Standardním příkladem jsou např. weby ubytovacích zařízení (hotelů, pensionů) , které se drží scénáře – hlavní stránka – ukázat nabídku (pokoj, ceny) – přechod na stránku s objednávkovým formulářem.

I když vám většina uživatelů zopakuje výše popsaný postup, s kterým „nemají“ problém, v skutečnosti velká většina návštěvníků (hlavně zahraničích) nerada hledá poslední krok – objednávkový formulář. Testování, které jsme provedli opět potvrdili, že pochopení cílové skupiny návštěvníků je velmi důležitým krokem tvorby kvalitního webu.

Jednou z důležitých vlastnosti lidí je kromě pohodlnosti i zvědavost a návyk a toho lze dobře využít při přípravě formulářů nebo i grafické úpravy nabídky. Z naších testováni jsme zjistili a ověřili v praxi, že přemístění objednávkového formuláře přímo na cílovou stránku s nabídkou se konverzní poměr a oblíbenost stránky několikanásobně zvyšuje. Pokud je k tomu objednávkový formulář nad zlomem strany, jeho účinnost je ještě vyšší.

Dalším známým faktem je, že lidé rádi klikají na tlačítka, čeho se využívá i při tvorbě trikových reklamních banerů. Lidé mají rádi tlačítka, protože jejich viditelnost a (předpokládaná, vžitá) jednoznačnost v akci jasně naznačuje, co lze od kliknutí očekávat. Správně použitá tlačítka v designu stránky můžou proto výrazně zvýšit nejen konverzní poměr ale i uživatelskou přívětivost stránky. Je proto vhodné ponechávat tlačítka nejen u formulářů, ale využít jejich designu i u důležitých odkazů.

Pro porovnání si sami zodpovězte otázku, na který z níže nakreslených odkazu kliknete raději, který z odkazů u vás vzbuzuje větší důvěru v to, co od něj můžete očekávat. Mnozí hned tušíte i jednu z nejčastějších chyb internetových obchodů.

Porovnání tlačítka pro objednávku v e-shopu.

Z předchozích informací je jasné, že tvorba web stránky a zvyšování její účinnosti není jen o dobrém textu a líbivé grafice, ale ve velké míře i o využití informací o chování se uživatelů a pochopení cílové skupiny návštěvníků stránky.

Autor príspevku: Anton Piták

Zjednodušte své webové stránky

Internet je fenomén doby a web stránky k němu patří již od počátku. Moderní firmy rok co rok přinášejí pravidelné aktualizace svých stránek a nové www stránky dalších firem vznikají dnem i nocí. Dnem i nocí se ale opomíjí i mnoho detailů, které odlišují úspěšné stránky od těch ostatních. Jedním s takových detailů je analýza cílů prezentace a cílové skupiny zákazníků (pozor, ne návštěvníků).

SOFTPAE panáčik ...

Jak se říká, pod lampou je největší tma. Přesvědčili jsme se o tom sami nejen na našem webu, ale i webech mnoha dalších firem pracujících v našem oboru. O co jde?

Po desítce analýz pro naše klienty jsme i my dospěli k tomu, že by bylo vhodné přece jenom udělat komplexní „marketingovou“ analýzu pro náš firemní web. Výsledky jiných analýz nás k tomu takříkajíc dotlačily. A výsledky naší vlastní analýzy ukázaly, že i my máme stále co zlepšovat.

Cílem naši analýzy bylo určení správných cílů web stránek a cílové skupiny zákazníků, jejich chováni nejen při prohlížení web stránek, ale již při přípravě na hledání dodavatele služeb, které my poskytujeme. Kromě samotného testováni na webu jsme proto provedli i průzkum mezi již existujícími našimi klienty a vybranou skupinou reprezentující vzorek cílové skupiny zákazníků našich služeb. Nezapomněli jsme ani na analýzu konkurence a jejích web stránek. Výsledky přinesly mnoho zajímavých informací a nezůstanou bez odezvy ani při změnách našeho webu.

Jedním z nejzajímavějších zjištění je rozdíl ve vnímání informační hodnoty stránek u tvůrce a cílové skupiny zákazníka, kterou je v našem případě jak majitel malé či střední firmy, tak projektový manažer větší společnosti.

Při výstavbě našich aktuálních web stránek jsme kvůli časové tísni provedli jen analýzu konkurenčních stránek a nechali se inspirovat konkurencí s vírou, že to je dostatečně dobrý základ. Jedním ze základních rysů většiny analyzovaných webů bylo, že poskytovaly množství dosti podrobně napsaných stránek s vysvětlením nejen nabízených služeb, ale i principů, postupů apod. Řešili jsme to tedy podobně i u našich web stránek.

Na první pohled je to velmi logické, poskytovat návštěvníkovi co nejvíce informací, na pohled druhý, podpořený novou přesněji cílenou analýzou to až tak jednoznačné není. Podívejme se tedy na některé z výsledků analýzy:

  • majitel malé či střední firmy má většinou základní znalosti o web stránkách, velký příděl nových informací naráz (na jedné stránce) způsobí, že se v nabídce nedokáže patřičně zorientovat (je to podobná chyba, jako přehnaná nabídka mnoha produktů u e-shopů)
  • projektový manažer větší společnosti pověřený hledáním řešení má většinou dostatečné znalosti o tom, co hledá, požaduje mnohem podrobnější a různorodější informace, než poskytují web stránky
  • malá firma se při výběru dodavatele rozhoduje nejvíce na základě ceny a jednoduchosti řešení, dodavatele hledá buď na základě doporučení ze svého okolí nebo hledáním na internetu, k rozhodnutí přispívá i možnost vyzkoušení demoverze, reference jsou méně důležité
  • u výběru dodavatele u větší firmy hraje důležitější roli osobní přístup, kontakt s fundovaným projektovým manažérem (nebo obchodníkem) dodavatele, na webu postačují heslovité informace, podrobnosti se probírají při osobním jednání, reference a důvěra velmi výraznou mírou přispívají k výběru dodavatele
  • osoba pověřená výběrem řešení a dodavatele u malých a středních firem se tomuto výběru ve většině případů věnuje „za běhu“ při jiných činnostech, které jsou v kontextu činnosti firmy prioritnější, nezbývá čas pro nastudování nových informací, projevuje se přirozený odpor k nutnosti studovat nové věci
  • u velkých firem má pověřená osoba vyhrazen přiměřený čas a prostředky k výběru řešení a dodavatele, v případě potřeby jsou ochotní prostudovat informace podrobněji (občas se projevuje až nadměrné nadšení pro nové věci)

Výsledky analýzy naznačují mimo jiné i rozdíly ve vnímaní informační hodnoty web stránek na straně zákazníka či naopak majitele webových stránek s nabídkou.

Právě při stavbě naších nynějších web stránek jsme se nechali inspirovat správným názorem, že návštěvníkovi a potencionálnímu klientovi je potřebné poskytnou co nejvíce informací. Jako problematická se ale ukázala forma, jakou jsou tyto informace nabízeny.

Výsledky poukazují na to, že stručnost a jednoduchost není na závadu (spíše naopak) , pokud existuje možnost podrobnější informace rychle získat. Ještě zajímavější je, že to platí pro obě cílové skupiny zákazníků. Informace je proto vhodné rozdělit do jednodušších a stručnějších celků a podrobné „teoretické“ informace nabízet až v další vrstvě stránek.

Na závěr snad jen poučení, že i analýza konkurence má svá úskalí a není vhodné se spoléhat jen na tento zdroj „informací“. Vysoká návštěvnost, hezké obrázky nebo líbivé texty totiž nic nevypovídají o tom, kolik z návštěvníků se stalo i zákazníkem.

Optimalizace bodu zlomu

Nedávno vyšlo ďalšie číslo nášho newsletteru Chytré ITé a tak Vám prinášame jeho najdôležitejší obsah. Záujemcovia si môžu newsletter zaregistrovať na adrese http://www.softpae.com/softpae-newsletter.html.

I přes neustále se zvětšující osvětu na poli webdesignu zůstává úprava textu (a layoutu stránky) nadále jednou z opomíjených technik optimalizace www stránek. Text přitom sehrává na webu jednu z nejdůležitějších rolí v procesu získávání zákazníka. A neméně důležitou roli v textu zastává právě jeho úprava.

Bod zlomu

Bodem zlomu se v terminologii wedesignerů označuje přímka, která protíná zobrazenou www stránku a vymezuje její viditelnou a neviditelnou část. Neviditelnou částí stránky je přitom část stránky, kterou není vidět ihned po načítání stránky do prohlížeče. V praxi je to část stránky, na jejíž zobrazení je potřebné stránku odrolovat. Podle stavu zobrazení stránky mohou být na stránce až čtyři body zlomu (levý, pravý, horní, dolní) , viz obr. 1.

Body zlomu na stránce.

Důvod k rolování

I když některé studie ukazují, že lidé se nebrání rolování www stránek i při rolovaní je více než potřebné dát návštěvníkovi stránek důvod k rolování. Jako důvod k rolování by měl postačovat kvalitní text, ovšem existují stránky, kde uspořádání a informativní hodnota viditelného textů důvod k rolování nedává.

Přesvědčili jsme se o tom v průběhu testování návrhů webu jednoho z našich klientů, kdy jsme se setkali se zajímavým jevem, který nás přinutil optimalizovat bod zlomu (nebo přesněji, ulehčit mu orientaci).

Testování bylo prováděno na webu, sdružujícím přes 370 luxusních hotelů ve Velké Británii, přičemž struktura stránek byla rozdělená do tří úrovní – hlavní stránky, stránky s kategoriemi hotelů a samotné stránky s detailními informacemi o hotelu. Právě při testování stránek s detailními informacemi o hotelu docházelo k nezanedbatelným rozdílům v účinnosti www stránek (konverzních poměrů).

Chyba layoutu, která začala vydělávat

Po postupných úpravách www stránek a podrobnějším testováni chování návštěvníků vyplynulo, že i když návštěvníci na stránku hotelu přišli a nalezli dostatek informací o hotelu, nic je dostatečně nepobízelo k vykonání akce – odeslání požadavku na rezervaci. Jako problém se nakonec ukázal design stránky, který byl navrhnut tak, že při prvním načítání stránky kromě scrollbaru jen málo věci naznačovalo, že stránka pokračuje níže.

Na druhé straně, u stránek, kde nedostatek textu způsoboval posunutí layoutu výše se výrazně měnil konverzní poměr a návštěvníci mnohem častěji odeslali požadavek na rezervaci. Úprava layoutu (skrytí delších textů) a výsledky po nasazení nové verze webu pak jen příjemně překvapily.

Optimalizace bodu zlomu

Optimalizace bodu zlomu by se dala rozdělit mezi optimalizaci textu (copywriting) a optimalizaci layoutu stránky (práce webdesignera). Cílem této optimalizace je dosáhnout takového uspořádaní textu a vzhledu stránky, aby v případě nutnosti rolovat poskytovala stránka dostatek záchytných bodů, které navedou návštěvníka k akci v podobě odrolování stránky.

Samotná optimalizace bodu zlomu není nic nového a s klidným svědomím ji můžeme zařadit spíše do webdesignu, než do optimalizace www stránek, přesto by ale dobrý SEO konzultant nebo copywriter neměl zapomenout i na optimalizaci textového layoutu a “bodu zlomu”.

PS: Na základe upozornenia od Yuhů upozorňujem, že bod zlomu je náš vlastný termín a v češtine sa častejšie používá termín “nad ohybem” a “pod ohybem” stránky. Keďže tých ohybov je viac, zvolili sme termín bod zlomu (body zlomu).

Autor príspevku: Anton Piták

Na vlastní kůži II – weblogy jako protiváha marketingu ?

Nedávno jsem zde psal o nakupování o tom, jak může web ovlivnit (negativně i pozitivně) rozhodnutí zákazníka. Neméně důležitá je však i osobní zkušenost zákazníka a přístup prodávajícího.

Prodávající má jednu podstatnou výhodu – pomocí marketingové reklamní kampaně, slev a akcí dokáže přilákat zákazníky do svého obchodu. Firma která myslí dopředu se zároveň snaží takto získané zákazníky nezklamat, aby se k ní zase vrátili. Jsou však i firmy, které akcentují hlavně první fázi – získat co nejvíce zákazníků, nalákat co nejvíce lidí alespoň k jednomu nákupu. Po "podojení" zákazníka – např. po zaplacení zálohy na zboží se jejich přístup mění.

Proti takovým firmám je zákazník ve výrazné informační nevýhodě. Reklama na něj "vyskakuje" ze všech stran, ale případné negativní zkušenosti již "polapených" se dozví nesnadno – psát do televize Nova není koníčkem většiny lidí, výroba antikampaně je poněkud drahá záležitost.

Z tohoto pohledu se staly zajímavým fenoménem internetové blogy a diskuse. Podle některých nedávných studií se stále vyšší procento zákazníků předem informuje o produktu nebo prodejci na internetu – a vyhledávají zejména weblogy a internetové diskuse. Tím se snaží vyrovnat zmíněnou informační asymetrii a weblogy a diskuse získávají čím dál tím větší vliv na rozhodování budoucích zákazníků. Firmy již nemohou spoléhat pouze na svou reklamní kampaň – po internetu se zveřejněné zkušenosti lidí šíří jako blesk – a to v podstatě bez nákladů. Jinak řečeno – neseriózním firmám to zákazníci "vrátí" – a tím jim mohou odradit značné množství dalších lidí v závislosti na čtenosti příslušného zdroje.

A abychom příliš neteoretizovali – jako příklad si můžete prostudovat diskusi na http://kika.xcars.cz. A poté zkuste hádat, zda jsem si do zmiňovaného obchodu jel nakoupit…

Petr Hradec

mailto:petr.hradec@softpae.com

Testovanie SEO (alebo ide do tuhého)

Minulý týždeň sme sa dočkali dlho očakávanej "odmeny" a spolu s klientom a webdesignerskou firmou sme spustili nový web … optimalizovaný. Na webe, kde sa mesačný obrat pohybuje v milionoch sa bez testovania ale nepohneme.

Testujeme i cez víkend :)

Neprezradím toho veľa, ale ako to dopadlo napovedájú šťastím privreté oči projektového manažéra a 4-násobne vyšší konverzný pomer www stránok. Niečo o jednom zo spôsobov optimalizácie sa dozviete ale v ďalšom vydaní nášho newslettru. Záujemcovia si ho môžu zaregistrovať na adrese http://www.softpae.com/softpae-newsletter.html.

ieHTTPHeaders – kontrola HTTP protokolu pod palcom

Počas konzultácii pri optimalizácii www stránok sme často narazili na problém s kontrolou správnosti presmerovaní starých URL či kontrolou stavových kodov odosielaných zo serveru. Dnes preto do pozornosti uvádzame plugin ieHTTPHeaders.

U niektorých projektov môže niekoľkodňový výpadok vo výsledkoch vyhľadávania spôsobiť nemalé finančné stráty. Je preto dôležité pri testovaní na projekte kontrolovať aj správnosť presmerovaní či stavových kodov www stránok. Presvedčili sme sa o tom pri konzultáciách na niektorých projektoch naších klientov, kde bolo potrebné napravovať chyby, pre ktoré boli niekoľko dní až týždňov vyradení z výsledkov vyhľadávania.

ieHTTPHeaders log window

ieHTTPHeaders je plugin pre Internet Explorer, ktorý realtime zobrazuje hlavičky HTTP komunikácie medzi klientom (IE) a serverom. Pomocou týchto informácii je možné skontrolovať správnosť presmerovaní či stavových kodov napr. v prípade použitia stránky 404 pre presmerovanie na nové URL. Jeho použitie je jednoduché, plugin sa integruje do menu Internet Explorera. Po jeho aktivácii sa v spodnej časti IE zobrazí logovacie okno s informáciami, ktoré je možné ukladať priebežne, alebo cez menu (zobrazí sa po kliknutí pravým tlačidlom myši).

Pre užívateľov internetového prehliadača Mozilla je k dispozícií podobný plugin s možnosťou podrobnejšej konfigurácie zobrazovania hlavičiek pre obrázky, css súbory apod, či filtrovať URL pomocou regulárných výrazov.