Mirkafaberova.cz – Analýza webu

Před několika měsíci jsme vám nabídli možnost jednoduché analýzy webu zdarma a dnes vám nabízíme odpověď – první analýzu vašeho webu. Přečtěte si, jaké jsou její výsledky a poučte se na chybách, které možná i vám brání vlastnit lepší web.

Zadání:

From: Roman Fáber ( faber@jh.cz)

Prosím o analýzu kvality stránek
www.mirkafaberova.cz

Výsledek:

Dobrý deň,

na úvod ďakujem za Váš záujem o naše služby.

K Vaším web stránkam. Už prvý pohľad do stránok napovedá na mnoho chýb a nedostatkov, ak sú tieto stránky určené ako komerčné, teda ak majú prinášať napr. objednávky. Okrem nekvality kódu je to aj nesprávne pripravené texty. Texty majú informačný charakter, pre čitateľa vyznievajú ako domáca stránka niekoho, kto si doma robí nejaké hobby alebo pre niekoho, kto sa zaujíma o ručné práce s textíliami. Chýba jej obchodný "náboj". Design v tomto prípade nie je najdôležitejší vzhľadom k zaujímavosti obrázkov už realizovaných ručných prác, bolo by ale nutné prepracovať štýl webu a textov. Ak požadujete obchodný charakter webu, čiže ak má web "predávať", získavať objednávky, napíšte texty, ktoré budú predávať, nie ponúkať predaj "ak náhodou niekto chce niečo". Príklad:

Uvádzate:

"CHCETE SI ODE MĚ NĚCO KOUPIT ? Jestli se Vám moje práce líbí a chcete si ji užívat pořád, nebo jestli chcete udělat radost svým přátelům a známým, můžete si výrobky, které jsou na této stránce koupit. …"

Nesprávne formulované slová som zvýraznil.

Obchodný text by mal znieť približne takto:

Nadpis:
Kupte si ozdobnú ručné šitú prikrívku
Text:
Potešte indiánskou, ručne šitou prikrívkou svojich známych, kúpte im naozaj originálny darček. Napíšte Vašu adresu do formulára nižšie, odošlite objednávku a Vašu prikrívku Vám hneď zašleme.

"Akčné" slová som opäť zvýraznil. Text berte len ako "vzor", nie finálne riešenie. Podstatné sú rozdiely vo vyznení textu.

Poznámka: Vyhnite sa slovám ako "chcete", "môžete" … je na ne jednoduchá odpoveď: nechcem, môžem, tak môžem … aj o rok, alebo nikdy. Nikto to osobne nepripustí, ale ľudia majú radšej, keď niekto robí "voľby" za nich a vedie ich k "lepším zajtrajškom". Veďte ich v texte k nákupu.

Závěr

Závěr nechám na vás. Předpokládám, že výše uvedený text je nejlepší nápovědou k pochopení chyb. A z příjemné reakce zadavatele snad jen vypíchnu, že použití editoru DW 8 určitě není nijakou zárukou, že váš web bude kvalitní, nebo alespoň splňovat základní pravidla pro lepší web. Chce to trochu víc, než jen použít kvalitní editor. Ani F1 v rukou obyčejného šoféra nedá ze sebe vše, co s ní možné je.

Jak na web část IV. – Seznam otázek alias Checklist 1/2

V předešlých částech seriálu jsme se postupně dostali od úvodu, přes marketingovou přípravu až po přípravu textových podkladů pro příští web, dnes vám nabízíme další velmi cenné rady, jak své stránky dostat na výsluní všech ostatních webů.

A uděláme to velmi specifickým způsobem, abychom vám toho přinesli ještě více.

V této době, kdy po dlouhé době přicházíme s další částí newsletteru o přípravě webu, se již ale mnoho dalších firem vydalo naší cestou poodhalovat více, než jen prázdné řeči z marketingových letáků. Těší nás, že jsme nastartovali tento trend a ukázali i dalším firmám, že být otevřený je lepší cesta než něco skrývat. A protože chceme ukazovat víc, než jen to, co již na trhu je, nebudeme ani dnes zbytečně psát o tom, co již tu je. Naopak, tenhle velmi oblíbený miniseriál ukončíme, abychom inspirováni novými zkušenostmi přinesli i nové rady pro vás.

Nebojte ale, neukončíme ho třemi větami, naopak, shrneme ještě jednou celý proces tvorby webu podle kroků, které by jste neměli vynechat a u každého vám přineseme seznam úloh, které by jste neměli opomenout a odkazy, kde najdete ta nejlepší vodítka, jak postupovat.

  • Nový web, vyplatí se mi? Aneb ROI v praxi.
  • Analýza šetří 30% nákladů
  • Prodávejte to, co prodáváte, ne to, co jste, aneb pojednání o obsahu webu
  • Příprava webu aneb od struktury po kód
  • Testujete?
  • Monitorujete?
  • Jak dát o sobě vědět všem
  • Reklama sem, reklama tam, aneb PPC
  • Na závěr

1. Nový web, vyplatí se mi? Aneb ROI v praxi.

Otázky k zodpovězení:

  • Spočítejte předpokládanou měsíční návštěvnost a vynásobte zisk z jedné objednávky 1%-tem měsíční návštěvnosti (průměrný konverzní poměr na webu) , Je váš zisk vyšší než náklady na web (hosting, doména, správa webu)?

2. Analýza šetří 30% nákladů

Otázky k zodpovězení:

  • Víte velmi jasně a přesně, co chcete prodávat? Dokážete se vyhnout nejasnému formulování toho, co nabízíte?
  • Víte jasně a přesně zaměření a cíle webu? Bude web prodávat, nebo je určen pro podporu image či značky?
  • Pokud chcete prodávat, víte jasně a přesně, jak se budou vaše služby či zboží objednávat?
  • Víte jasně a přesně, jak bude vaše zboží doručováno? Uvádíte dodací lhůty a podmínky? Dokážete dodržet, co na webu slíbíte?
  • Je vaše zboží nebo služba vhodná k prodeji na webu?
  • Prodává již někdo podobné zboží nebo služby na webu? Dokážete mu konkurovat? Přinášíte něco víc než konkurence?
  • Víte velmi přesně a jasně, čím se odlišujete od konkurence? Co je vaší konkurenční výhodou, kterou nikdo jiný nemá?
  • Potřebujete pro prodej zboží či služeb samostatný web? Není vhodnější forma zápisu do katalogu firem?
  • Máte přesně ujasněno, jaká je vaše cílová skupina zákazníků? Víte, jak se tato skupina odlišuje od jiných?
  • Víte, co tuto skupinu spojuje? Víte, jak se rozhoduje při nákupu, co upřednostňuje?
  • Víte, jaký slovník používá (jak se vyjadřuje) , víte, jaké informace o nabídce hledá?
  • Udělali jste alespoň jednoduchý průzkum v cílové skupině? Dotazovali jste se na zájem o vaši nabídku v cílové skupině? (Pozor, ne mezi nejbližšími známými).
  • Víte, kdo je vaše konkurence na internetu? Víte, jak silná je vaše konkurence na internetu?
  • Má vaše konkurence optimalizované webové stránky? Inzeruje vaše konkurence na internetu? Inzeruje v offline médiích?
  • Víte, jak provedete reklamní kampaň, jak nový web zviditelníte na internetu? Budete investovat do reklamy na internetu nebo do kvalitní optimalizace?
  • Máte přesně určen rozpočet na web? A máte přesně určenou maximální hranici investic do vytvoření webu?
  • Víte, kdo a jak bude se bude starat o web, aby byl stále aktuální a zajímavý?
  • Víte, kdo bude zodpovědnou osobou při komunikaci s dodavatelem? Má tato osoba vyhrazen dostatek času pro tuto komunikaci a případné koordinační úkoly?
  • Víte, kdo bude zodpovědný za web? Kdo a jak často bude kontrolovat přijaté objednávky?
  • Víte, kdo bude včas odpovídat na emaily? (max. do 24 hodin). Víte, kdo se bude pravidelně věnovat emailům a kontrolovat je?

3. Prodávejte to, co prodáváte, ne to, co jste, aneb pojednání o obsahu webu

Otázky k zodpovězení:

  • Máte k dispozici kvalitně zpracované texty pro web? Umíte je rozdělit podle důležitosti?
  • Máte k dispozici člověka, který dokáže připravit kvalitní texty? Jste ochotní nechat si poradit s úpravou textu copywriterem dodavatele?
  • Jsou vaše texty jasné, bez zbytečných nic neříkajících slov a popisů, bez zbytečného „sebezvýrazňování“? Jsou vaše texty max. do cca 400 slov na stránku?
  • Je text rozdělen a zpřehledněn nadpisy? Obsahují nadpisy slova týkající se předmětu nabídky?
  • Víte, jaké informace potřebuje návštěvník k rozhodnutí o nákupu? Poskytují vaše texty všechny informace, které zákazník potřebuje? Není návštěvník nucen telefonovat nebo jinak zjišťovat si informace?
  • Máte ihned k dispozici kvalitní obrázky prodávaných výrobků, výsledku služeb? Jaké jsou to obrázky?
  • Nechybí přímo na úvodní stránce nabídka? Víte, co budete nabízet na úvodní stránce?
  • Nechybí na stánkách kontakt na vás? Znáte všechny kanály, kterými vás může návštěvník oslovit?
  • Vyzýváte v textu k vykonání nějaké akce? (objednat, zavolat, napsat email a pod.).
  • Jsou akční prvky jasně viditelné a zvýrazněné? (tlačítko k objednání, formulář k zaslaní zprávy a pod.)
  • Jsou důležité časti stránky vidět bez rolování?

4. Příprava a optimalizace webu aneb od struktury po kód

Otázky k zodpovězení:

  • Víte, na jaká slova lidé hledají vaše služby a výrobky na internetu?
  • Víte, která slova jsou nejdůležitější a která jsou podružná (vyskytující se při hledání podobného výrobku, služby, např. Matador = hlavní slovo, pneumatiky, pneuservis = podružné slovo)
  • Víte, které informace jsou zajímavější, které nesmí na webu chybět?
  • Víte, z jakých vyhledávačů a webů přicházejí (budou přicházet) lidé na váš web?
  • Víte, na jakých webech se soustřeďují lidé hledající vaše služby? Víte, na jakých webech se soustřeďují lidé vaší cílové skupiny?
  • Víte jasně a přesně, co je cílem akce, kterou od návštěvníka požadujete?
  • Dokážete jednoduše popsat požadovaný scénář chování návštěvníka na vašem webu?
  • Máte rozděleny všechny textové a obrázkové podklady podle důležitosti a skupiny obsahu? (např. nabídky, firemní informace, doplňující informace, podpora, PR).
  • Bude obsah aktualizován? Potřebujete systém pro správu obsahu webu? Máte vybraný systém, nebo výběr ponecháte na dodavateli?
  • Upřednostňujete vizuální úpravu textů nebo dokážete psát i zjednodušeným kódem podle návodu?
  • Umožňuje vybraný systém pro správu obsahu (CMS z ang. Content Management System) tvořit www adresy s klíčovými (hledanými) slovy v adrese?
  • Umožňuje vybraný CMS přidávat nové stránky na web? Umožňuje vybraný CMS editovat menu (navigaci)?
  • Umožňuje vybraný CMS tvorbu nadpisů? Používá vybraný CMS správné tagy pro tvorbu nadpisů? (h1, h2, h3 – h6).
  • Umožňuje vybraný CMS jednoduchou změnu vzhledu výměnou CSS souborů?
  • Potřebujete víc uživatelů pro správu obsahu? Potřebujete různé stupně práv pro jednotlivé uživatele?
  • Jsou weby vašeho dodavatele dohledatelné na internetu? (Google, Seznam).
  • Jsou weby, které vybraný dodavatel realizoval dohledatelné na internetu?
  • Realizoval vybraný dodavatel nějaké větší projekty? Používá dodavatel projektové řízení na projektech? Připravuje dodavatel technické specifikace či analýzy projektů?
  • Stará se dodavatel o web i po dokončení projektu? Umožňuje odstraňování chyb, poskytuje záruku na chyby a podporu CMS systému? Používá systém pro správu projektů? (Issue Tracker, Bug Report apod.).
  • Disponuje dodavatel více než jedním člověkem? Disponuje dodavatel týmem lidí?
  • Máte vybraný hosting pro webové stránky? Víte, jakou technologii můžete použít na vybraném hostingu? Víte, kolik vás hosting bude stát?
  • Je vybraný hosting kvalitní? Poskytuje vybraný hosting profesionální hostingová společnost? Poskytuje vybraná společnost nonstop dohled nad servery?
  • Jsou jiné webové stránky na serverech hostingové společnosti dostatečně rychlé?
  • Počítáte v budoucnu i s dalším rozvojem webu (rozšiřováním funkcionality)? Počítáte již teď s příštími náklady a nutnými úpravami?

Pokračování …

Jak vidíte, skutečně kvalitní příprava není nic jednoduchého ani stručného a proto i my rozdělujeme tuto část newsletteru na dvě časti. A ještě do konce tohoto týdne vás čeká nejen dokončení, ale i samostatná tisková PDF verze kompletního checklistu, která bude vaším nejlepším průvodcem a nápovědou, jak se dopracovat ke skutečně kvalitnímu webu.

A to určitě není vše. Již teď pro vás připravujeme seriál „Doporučujeme:“, kde chceme jak firmám, tak vývojářům představit ty nejlepší produkty, které by jim neměly chybět.

To nejlepší na závěr:

Příštím dílem – dokončením tohoto článku o checklistu končí tento oblíbený seriál o tvorbě webu, aby začal společně s ……. i úplně nový emailový seriál „52 tipů pro lepší web“. Každý týden se tak dozvíte jeden a vždy aktuální jednoduchý tip, jak zlepšit své web stránky či podnikání na internetu. Takže pokud nechcete o nic přijít, již teď si registrujte náš připravovaný newsletter „Better web“.

Jak na web část III. – Předpříprava k tvorbě webu, část 1.

Vyšlo ďalšie číslo newsletteru SOFTPAE so zmeneným názvom “Online Thinking” a tak Vám prinášame jeho najdôležitejší obsah. Záujemcovia si môžu newsletter zaregistrovať na adrese http://www.softpae.com/softpae-newsletter.html.

V předcházejících dvou částech tohoto firemního newsletteru jsem vás co nejpřístupnější formou obeznámil s marketingovými zákoutími a nejčastějšími chybami při přípravě web stránek, které by vám měly vydělávat, nebo alespoň neprodělávat. Dnešek by neměl být výjimkou takže vám nabídnu něco o optimalizaci web stránek.

Vymýšlet název po dovolené, to dá celkem zabrat a proto se může zdát, že je divný. Jak je možné optimalizovat před optimalizací. Název ale vystihuje jeden z dalších omylů při tvorbě web stránek, a to že optimalizace se dělá až když jsou stránky vytvořené. Skutečnost je taková, že optimalizace se dělá v celém průběhu tvorby stránek. Ve své podstatě vše, co jsme dělali v předešlých dílech je od samého začátku součásti kvalitní optimalizace.

V předešlých částech seriálu jsem vám přiblížil marketingovou část tvorby web stránek (nebo optimalizace?) , dnes bychom měli být konkrétnější v té části optimalizace, která se přímo dotýká budoucí tvorby kódu. I když vám neřeknu, kde co máte v kódu napsat (to není účelem tohoto seriálu) přesto vám nabídnu zajímavé tipy na začátek a pokusím přiblížit alespoň základy on-page optimalizace. Pusťme se raději do toho.

Příprava (analýza) klíčových slov

Jo, další analýza, dovedu si představit, kolik z vás se hned leklo. Ale podobně jako v předešlých „analýzách“, ani tady to až tak hrozný na začátek není.

Jestli se nám to líbí nebo ne, vyhledávaní na internetu (a nejen tam) je zatím stále založeno na hledání slov, které nějak vystihují to, co hledáte. Tímto hledaným slovům se říká klíčová slova. Pokud tedy hovoříme o optimalizaci on-page faktorů stránek, vyhledáním správných klíčových slov pro váš web by měla taková optimalizace začít. Klíčová slova jsou totiž základem pro další tvorbu a optimalizaci obsahu (pokud už ale víte, jak to bude z marketingovým cílením) , kde se snažíme napsat texty tak, aby tam táto klíčová slova byla. Jak by naše stránky jinak někdo našel?

Poznámka: Zde bych hned upozornil na první chybu při tvorbě web stránek, se kterou se setkáváme v poptávkách mnohých firem – „Pošlete nám grafický návrh, my si vybereme“. Je to jako když žádáte: Dejte nám tam nahatou ženskou, to nikomu neunikne pozornosti. Pravda, neunikne. Ale na váš web budou chodit přes den uhrovití studenti a večer zbytek hledající erotiku. Takový web bych si dovolil hned odsoudit na neúspěch. Základem webu je totiž obsah (nabídka, obchodní a „přesvědčovací“ texty), grafika je pouze jedním z nástrojů, jak tento obsah prezentovat. Pokud připravujete nový web, nechte si raději od webdesignerské firmy poradit s přípravou obsahu a představu o grafice si udělejte podle referencí.

Možností, jak získat klíčová slova je mnoho, rovněž aplikací, které vám s tím pomůžou, proto vám raději poskytnu několik postřehu, na co neopomenout.

V první řadě, pokud již vlastníte web stránky, je dobré v prvním kroku získat klíčová slova z logu návštěvnosti. Pokud tyto logy nemáte, zkuste zaregistrovat váš web do některé z monitorovacích služeb (navrcholu.cz, naj.sk). Slova, na které vás lidé doposud nacházeli se dají zjistit i z bezplatné verze monitorování. Pokud vám ale nějakých 100 – 200 Kč měsíčně nedělá problém, zaregistrujte si některou z profi variant. Nebo využite skvělou službu zdarma na 103bees.com. A pamatujte, u nového, optimalizovaného webu byste monitorování neměli vynechat.

Z analýzy logu získáte první slova, reálná slova, na které chodí vaši návštěvníci z vyhledávačů. Správnost výběru slov souvisejících s vaším podnikatelským záměrem je potřebné pak ověřit dalších krocích analýzy klíčových slov. Jak na to? Čtete dál.

Po analýze logu, kterou vám dnes udělá již téměř každá webdesignérská (online marketingová, poradenská apod.) firma získáte další slova z databázi, které jsou aktualizovány udají o reálně hledaných slovech na internetu a vyhledávačích. Linky na ně naleznete níže. Já vám ale chci doporučit jeden nástroj, kterým si malou analýzu klíčových slov uděláte jednoduše sami a prověřite i váš existující web, jestli vám nějake slova neunikájí.

Tímto zajímavým nástrojem je Google AdWords Keyword External Tool, který poskytuje hned dva zdroje pro získání klíčových slov. Jak teda na to?

V prvním kroku začnete na první záložce Keyword Variations, kde postupným zadáním vámi navržených klíčových slov zjistíte nejen to, nakolik jsou vyhledávané, ale i to, jestli mají obchodní potenciál. Jednotlivá slova doporučuji testovat vždy samostatně i když Gogole tvrdí, že je můžete zadat všechny najednou.

Upozornění: Při zadávání slov a analýze si zkontrolujte správne jazykové nastavení, viď zvýrazněný žlutý blok. A co se dovíte o slovech? Červeně zvýrazněný sloupec vám řekne, jaký obchodní potenciál dané slovo má (neboli, kolik inzerentů už na dané slovo inzeruje v Google AdWords). Zeleně zvýrazněný sloupec vám naopak řekne, jak často je dané slovo hledané.

Druhý krok je opět na Googli, tentokrát na záložce Site-Related Keywords. Tento nástroj je někdy přímo zlatým dolem pro klíčová slova. Stačí zadat do připraveného řádku adresu konkurenčních optimalizovaných stránek a zpět dostanete kvalitní přehled slov, na která uživatelé vaši konkurenci nalezli. Nezapomeňte ale, že pro skutečně kvalitní výsledky musíte zadávat adresu přesně cílové stránky.

Poznámka: Pro česky psané stránky bych samozřejmě neměl opomenout „našeptávač“ klíčových slov, neboli přímo Našeptávač Seznamu, který vám rovněž pomůže ověřit, zda někdo vaše slova hledá.

Postupy, jak pokračovat další analýzou pomocí slovníku, získávání synonym atd. již nebudu popisovat, k tomu vám doporučím již existujíci seriál Letní škola SEO. Tímto by se dala základní příprava a analýza klíčových slov ukončit. Na řadě je teď využití výsledků a získaných slov při tvorbě a optimalizaci obsahu.

Optimalizace obsahu (textů)

Optimalizaci obsahu bychom spíše měli nazvat copywritingem, my se ale nebudeme zabývat celou problematikou copywritingu. Ten zahrnuje mnohem více, než jen implementaci klíčových slov do textu. V stručnosti alespoň upozorním, že při tvorbě textu byste měli brát v úvahu nejenom klíčová slova, ale i cíl textu. K tomu si opět pročtěte předcházející částí, které pojednávají o tom, co tam má být a čeho se naopak vyvarovat. Pokračujme teda.

Pokud se soustřeďujeme na on-page optimalizaci, můžeme i optimalizaci obsahu (textů) rozdělit na tři dílčí části:

  1. Optimalizace titulku

    Časy, kdy se nacpáním klíčových slov do titulku a hlavního nadpisu dalo rychle dosáhnout předních pozic ve vyhledávačích, jsou již dávno pryč. O to více má význam správně napsaný titulek. Protože se titulek zobrazuje ve výsledcích vyhledávaní, jeho správné napsání výrazně rozhoduje o tom, jestli uživatel klikne právě na tu vaši stránku.

    Takže co s titulkem? Pokud čekáte zázračné rady, zklamu vás. Jenom zopakuji to, co naleznete ve většině návodů na optimalizaci. Pište titulek tak, aby co nejlépe vystihoval obsah dané stránky. A vyhýbejte se zjednodušení v podobě nacpání klíčových slov do titulku. Proč?

    Titulek je ve výsledcích vyhledávaní (SERP) nejvíce viditelný text, a protože lidé při hledání v té kupě textu nejprve „proskenují“ očima celou stránku, první, co upoutá pozornost jejich očí jsou titulky stránek. Až na jejich základě se rozhodnou, kam kliknout. (– useit.com – readable text)

    Pro dobré pozice potřebujete, aby na vaše stránky někdo odkazoval. Pokud je teda vaše stránka o tom, jak externí účetnictví poskytujete, každý raději odkáže na stránku s titulkem „Jak naše externí účetnictví funguje.“ než na stránku „Firma XY – účetnictví, externí účetnictví“. Efekt je hned dvojitý. Nejen, že ulehčíte vymýšlení textu odkazu pro odkazujícího, ale ještě mu i dodáte text pro odkaz, který má ve vyhledávači pro vás víc „bodů“, než když dotyčný na vás odkáže s textem „tu najdete něco o tom, jak to funguje“.

    Poznámka: Ono to vypadá, že jsem na něco zapomněl. Tím něčím jsou klíčová slova. Při psaní jak titulku tak i nadpisů a textu je třeba právě připravená klíčová slova „vložit“ do textu. Umění copywriterů, kterých si (možná) platíte je právě v tom, napsat smysluplný titulek, nadpis či text tak, aby obsahoval co nejvíce klíčových slov. A pokud možno několikrát zopakovaných v různých variacích.

  2. Optimalizace nadpisů

    Pokud ještě stíháte vnímat text, neušlo vaší pozornosti mé konstatování o tom, že lidé texty nečtou. Alespoň ne na začátku.

    Vyzkoušejte to sami na sobě. Pokud něco hledáte na internetu a kliknete na odkaz ve vyhledávači, ve většině případu první, co uděláte je, že přeskrolujete stránku shora dolů. Ať už si to uvědomujete nebo ne, proskenujete obsah stránky a hledáte záchytné body které by vám řekly, jestli se vám vyplatí číst celou stránku.

    Již novináři ze začátku dob novinářčení vědeli, že číst velké souvislé plochy textu je únavné. V našem podvědomí fungují automatické asociace a jednou z nich je, že když je něčeho mnoho, chce to po nás více námahy. Právě proto většina novinových textů je hojně protkaná nadpisy. Jednak zpřehledňují text, a rovněž poskytují záchytné body pro skenování. Vyhledávače se rovněž snaží „vnímat“ text stejně jako lidé a tak i pro nadpisy poskytují záchytné body vypovídající o obsahu textu na stránce.

    Při psaní textu tedy používejte nadpisy na rozdělení jednotlivých významových částí textu a zpřehledněte tak celý text. Mějte přitom na paměti doporučení z předcházejících částí tohoto newsletteru o stručnosti a věcnosti textu či marketingovém zaměření a požadování akce. A rovněž nezapomeňte na použití klíčových slov v textu.

    Je toho moc? Skutečně je. Pokud stále předpokládáte, že web stránka je o naplácání textů a poslání všeho na nějaký server, jste na nejlepší cestě jak upadnout v zapomnění.

  3. Optimalizace textů

    O optimalizaci textu toho bylo taky napsáno mnoho, na internetu naleznete téměř na každém blogu nějakého webdesignéra článek s názvem „10 bodů optimalizace“. O textech jsem psal v předcházející části tohoto seriálu. K tomu jen doplním, že je opět potřebné do textu dostat klíčová slova. Doporučovaná hustota se pohybuje od 5 do 10% objemu textu. Nebo použijte fígl některých „optimalizátorů“:

    „Do vyhledávače si zadám klíčové slovo, kliknu na první odkaz ve výsledcích vyhledávaní, zjistím počet výskytů klíčového slova v textu .. a do svého textu přidám o jeden více. Získám o jeden zpětný odkaz navíc a na web přidám o jednu stránku navíc.“

    Tak to sice nefunguje, ale na analýzu konkurence a jejích textů nezapomeňte.

Pro dnešek stačilo

O optimalizaci (a v tomto případě o copywritingu) se toho dá napsat mnoho, měl nebo mohl bych toho napsat hodně, ale jak jsem říkal na začátku tohoto článku,není určen pro profesionály ani jako učebnice „jak optimalizovat web krok za krokem“. Chci poradit spíše obyčejným lidem, podnikatelům a manažerům, kteří se rozhodují využít internet k získávání zákazníků či chtějí být v obraze o tom, jak dobře investovat peníze do web stránek.

Pro ostatní doporučuji začít vzdělávání seriálem o psaní textů od Marka Prokopa. A protože tento newsletterový článek je jen první částí pojednání o optimalizaci, přijde i druhá, pojednávající o návrhu struktury a informační architektury webu, o tom, jak tématicky seskupovat stránky na webu aby byly lépe vyhledatelné nebo o tom, jak si pomocí Powerpointu prakticky otestovat použitelnost webu ještě před jeho vytvořením.

Máte otázky k tomuto článku? Nebo potřebujete poradit s vaším webem? Napište nám na info@softpae.com.

Nabízíte služby z oblasti webdesignu, online marketingu, optimalizace stránek či programování? Chcete inzerovat v našem newsletteru? Napište nám na reklama@softpae.com.

Konečne dobrá reklama …

O reklame sa toho píše dosť, existuje niekoľko smerov, ktoré tvrdia, ako robiť reklamu, čo sú jej výsledky apod. Reklama má byť ale hlavne marketingovým nástrojom. Na to sa čoraz viac zabúda. V Unione, zdravotnej poisťovni to ale konečne niekto na Slovensku chytil za správny koniec.

illustračný obrázok: Union - Ide predsa o zdravie.

Reči o reklame nájdete všade dosť, nie je témou tohto spotu rozoberať nové techniky ani nič podobne náučne ako v seriáli o webových stránkach, ich tvorbe a strategii. Dnes si napriek firemnému štýlu blogu dajme niečo stráviteľné. Chcem poukázať na niečo, čo som už dlho nevidel. Teda popravde, na Slovensku som to doteraz skutočne nevidel. Pre mňa bol tento "nový" prístup k reklame ako lúč slnka po 40 dňoch v samotke amerického filmového väzenia.

Predstavte si reklamu, ktorá Vám netlačí 500 SKK do ruky na nejaké vitamíny za to, že zapredáte celú rodinu. Predstavte si reklamu, ktorá nevnucuje, ako máte hneď teraz konať, čo máte kúpiť, aby ste boli IN. Predstavte si skutočnú reklamu. Reklamu, ktorá je zároveň perfektným marketingovým nástrojom. Reklamu, ktorá nemyslí na dnešný, či zajtrajší obrat, ale na ten budúci. Reklama Unionu ma skutočne nadchla.

Dobrá reklama to je! Reklama, ktorá sa Vás nesnaží podplatiť ako lacnú "ženskú", nerobí z Vás malomyseľných či hlupákov. Naopak, veľmi perfektne myslí na budúcnosť … "poradíme Vám, ako byť zdravší" … že je to myšlienka o ničom? Naopak. Ťah hodný veľkého marketingu … "Vy budete zdraví, my nebudeme za Vás toľko platiť lekárom".

Konkurencia sa chytila. Reklama všade, ešte viac reklamy. Akej? Výpredaj lístkov na šumáky s vitamínom C za 500 SKK. Konkurencia hlavne vôbec nepochopila, že zdravie nie je o 500 korunových poukážkach. Dôvere nedôverujem. Absolútne. Robí zo mňa tovar za 500 SKK.

Nie som agent Unionu, ako by sa snáď mohlo zdať. Ani im SOFTPAE nerobí web. Zatiaľ. Ak sú tam takto zrelí ľudia, tak sa možno dostaneme aj k tomu webu. Podstatné je ale niečo iné. Toto je vážne prvá reklama, ktorá vie, čo robí. Tento rok sa ešte u nich nepoistím, ale ak zostanú v tomto "kurze", tak budúci rok som ich.

Čítali ste knihu "Odliš se, nebo zemři!"? … ak nie, prečítajte. Povinné čítanie odborníkov. Aj tých, čo robia s webom. Union sa odlíšil. Tak, ako žiadna iná poisťovňa na Slovensku. Pamätáte si, čím bola odlišná Tatrabanka? Vtedy to bola Banka. Dnes … je to len ďalšia z bánk.

Držím palce Unionu!!! S pozdravom "Na zdravie".

PS: Union Web

Štúdia webov politických strán: KDH nekomunikuje, SMER je moderný, SNS je nepoužiteľné, SMK ignoruje slovenských voličov.

Čím mladšia a modernejšia je politická strana, tým lepší je prístup jej politikov k využívaniu internetu. Naopak, mnohé zavedené politické strany úplne podceňujú elektronickú komunikáciu so svojimi potencionálnymi voličmi. To je výsledok predvolebnej štúdie webov, ktorú sme previedli v dňoch 29.05 až 05.06.2006 na vybraných weboch slovenských politických strán, ktoré majú šancu dostať sa do parlamentu.

Štúdia, ktorá bola motivovaná podobnou štúdiou vykonanou v ČR poradenským centrom Dobrý Web ukázala, že weby aj elektronická komunikácia slovenských politických strán a hnutí sú na o niečo lepšej úrovní než u ich českých kolegov. Zároveň ale odhalila mnohé nedostatky samotných webových stránok testovaných politických strán, hlavne minimálne využívanie internetu ako plnohodnotného komunikačného a marketingového média.

Ignorovanie emailovej komunikácie zo strany KDH tak môže poukazovať na nezáujem o modernú spoločnosť a mladých ľudí, dizajn stránok SNS zas predvádza absolútny chaos a nekoncepčnosť a SMK takmer úplne ignoruje slovenských návštevníkov straníckeho webu. Na stránkach HZDS sa zasa prípadný záujemca o informácie nedopátra kontaktu na centrálu a tak zostáva len skúsiť napísať predsedovi.

Strana SMER naopak napriek najlepšie prevedeným webovým stránkam vôbec nevyužila antikampaň proti predsedovi Robertovi Ficovi vo svoj prospech. Zbytočne tak podcenila veľmi zaujímavú skupinu prvovoličov – študentov, ktorí tvoria významnú časť internetovej populácie. Toto podcenenie sa ale týka všetkých politických strán.

Malou výnimkou je SDKU-DS, ktorá využila reklamnú sieť serveru Zoznam a umiestnila bannerovú reklamu na jednom z jej serverov. Vzhľadom na cieľovú skupinu a internet ako médium ale nezvolila najvhodnejší server.

Emailovú komunikáciu najlepšie predviedli ANO a Slobodné Fórum, strana ANO nezabudla rovno priložiť zoznam požadovaných regionálnych kandidátov a volebný program, čím spolu s kvalitnými webovými stránkami predviedla, že internet má u nej svoje miesto.

Jedným z podceňovaných kritérií takmer všetkých webov je bezbariérovosť, čo znamená dostupnosť stránok aj pre zdravotne, najčastejšie sluchovo a zrakovo postihnutých návštevníkov.

 

Napriek množstvu uvedených chýb je ale treba vyzdvihnúť zmenu v prístupe k internetu, ktorá je oproti predchádzajúcim voľbám z roku 2002 výrazná. Vstup do EU a tlak zahraničia na prispôsobenie sa moderným trendom sa prejavil aj na prístupe politických strán k využívaniu internetu.

 

Výsledky auditu spracované do súrhnnej štúdie sú k dispozícií na www adrese http://www.softpae.com/files/studia_volby_2006.pdf (220kB).

Jak na web část I. – Připravit se, pozor …

Nedávno vyšlo ďalšie číslo nášho newsletteru Chytré ITé a tak Vám prinášame jeho najdôležitejší obsah. Záujemcovia si môžu newsletter zaregistrovať na adrese http://www.softpae.com/softpae-newsletter.html.

V posledním newsletteru jsme slíbili věnovat se otázce přípravy firemního webu, množství vašich otázek a naše zkušenosti z terénu nás přiměly pokusit se dát vám víc. Místo všeobecných textů proto očekávejte v nejbližších několika newsletterech přímé rady, postupy nebo doporučení, jak se k lepšímu webu dobrat. A pozor, neříkám, že to bude krátký text, proto si ho klidně vytiskněte a pročtěte třeba u obědu.

Ilustrační obrázek - Analýza v excelu.

Někde se začít musí, nebo i ne.

Na úvod to bude asi rána pod pás, ale někdy je lépe web nemít, než ho mít. Pravda, často je dobré ho mít. Slíbil jsem být konkrétní, a tedy budu. Bez analýzy ani krok! Věřím, že aspoň polovině čtenářů už naběhla husí kůže. Analýzu ale děláme denně tolikrát, že to ani nevnímáme. Analyzujeme, co třeba nakoupit domů, co si dáme na oběd, jak naaranžovat výklad. Proč ale neděláme analýzu toho, s čím jít na web?

Analýza? To je pro bohatý …

Ve většině případů není třeba na analýzu vynakládat obrovské částky. Pokud jí věnujete kousek svého času, nebudete sami sobě lhát a nenecháte se ovlivňovat „prodejcem web stránek za 5.000,-“ zvládnete ji sami. Výsledek analýzy (i nabídka prodejce) vám musí říct (vidíte, kdybych psal reklamní text, nikdy nepoužiji slovo „musí ;-)), co vám web přinese. Pokud to nejste vy nebo „prodejce webu“ schopní vyjádřit číslem, hodnotou zisku, počtem objednávek, proč vlastně ten web dělat. No, možná i proto, že ho má i Franta. Asi jste právě vyhodili 5.000,- Kč.

Vyhrňme si rukávy

Mluvím li o analýze, podstatný je její výsledek. Co by tedy výsledek analýzy měl přinést? Informaci, jestli se vám vyplatí investovat do webu. Informaci, zda vůbec můžete (zda je reálný předpoklad) na webu vydělat. Informaci, jestli vůbec hledají lidé vaše služby či produkty na internetu. Informaci, čím se odlišíte od své konkurence, co vůbec nabízíte navíc proti jiným. Bez odlišení máte dvě šance. Investovat mnoho peněz do reklamy, což bych vám poradil, kdybych chtěl na vás vydělat. Nebo využít jiné kanály jako affiliate programy nebo email marketing.

Upozornění: Jsou skutečně případy, kdy nejde o výdělek přímo měřitelný. Být „seriózní“ advokátní kanceláří a požadovat od webu přímý prodej služeb je mírně scestné. Ale nemít web je na druhé straně „neseriózní“. Takový web ale staví na jiných základech. I tady má ale své místo analýza, je ale jinak zaměřená.

Pamatujte: Slovo „seriózní“ má mnoho významů. Seriózní advokátní kancelář je něco jiného než seriózní výrobní firma. Ta první používá web k prezentaci své serióznosti, ta druhá k prezentaci svých seriózních služeb / produktů. I pojetí „serióznosti“ webu je v obou případech dosti odlišné. Proto si nedomýšlejte, že když tam nemáte „seriózní ohňostroj“ ale jen nabídku, nejste seriózní firma. Naopak. Jste velice seriózní.

Analýza podle tohoto newsletteru by vás měla nasměrovat k tomu, aby jste “vytvořili” skutečně prospěšný web a připravit vás k vytvoření dobrého zadání pro tvůrce web stránek (a přitom „obrnit“ před některými jejich neduhy).

Teď je čas být konkrétní

Proberme si tedy alespoň základní body vaší úvodní analýzy. Zkusím být tedy konečně přitom maximálně konkrétní a ukázat vám směr, kterým se ubírat.

  1. Proč potřebuji web stránky?

    Asi nejdůležitější otázka při tvorbě webu. Psal jsem výše něco o lhaní sami sobě? Tady je místo, kde to často děláme. Růžové brýle a masírování mozků (web stránky má každý, musím je mít i já) tady funguje celkem dobře. I proto existují poradenské firmy typu H1, Dobrý web, SOFTPAE či Robet Němec. Snaží se nedívat na věci růžovými brýlemi ale říci vše na rovinu.

    Jak jsem psal výše, někdy je nejlepší web nemít. S nekvalitním webem si skutečně jen pohoršíte. Výjimky neexistují, jen chytří obchodníci 😉

    Jindy je lepší investovat 5.000,- Kč do kvalitní registrace v internetových katalozích (Seznam, profesní katalogy, lokální katalogy). A někdy je lepší 10.000,- Kč za redakční systém investovat raději do pořádné PPC kampaně (textová reklama) ve vyhledávačích. Uvedu praktické příklady:

    1. Pokud jste „3 člověkovou“ firmou zasklívající okna v Brně, čeho víc vám přinese web než vám dokáže přinést zápis v kvalitním katalogu?

      Pokud nejste umělečtí skláři, jste pro web nezajímaví. Nikdo po vás nebude požadovat fotky provozovny ani popis vaší skvělé historie. Když se mi rozbije sklo, budu hledat jediné: „sklenářství brno“, adresu a telefonní číslo. Navíc četnost hledání je tak malá, že i kdyby každý hledající šel přímo k vám, pravděpodobně objem objednávky nedokáže vrátit investici do webu. Kvalitní registrace v katalogu vám udělá lepší službu, než web a ještě vám zbude na reklamu v místních novinách.

    2. Nebo jste jen „obyčejní lidé“, nabízející svou chalupu po babičce k rekreaci. Opět otázka: proč potřebujete web?

      Ano, je pravda, pro ubytovací služby je internet jedním z nejlepších obchodních kanálů, ale taky je pravda, že i investice do kvalitního webu je v tomto případe omnoho vyšší. A vy se přece nechcete věnovat marketingu na internetu, jenom občas pronajmout babiččinu chalupu. Pokud se něčemu nevěnujete dostatečně profesionálně, je lepší využít zprostředkovatelský prodej na internetu, tzv. affiliate programy. Některé firmy vám poskytnou prostor v jejich optimalizovaných systémech (či e-shopech) za malou marží. Vy nemusíte investovat téměř ani korunu, nemusíte nic vědět o fungování internetu. Přijde objednávka, vyřídíte. Firmička si stáhne marži až z realizované objednávky. Vydělali všichni.

      Něco jiného je, pokud tu chalupu nepronajímáte jen občas, ale “furt”. Pak už se (možná) vyplatí mít web vlastní.

    3. A nakonec, jsou mnohé případy, kdy vás kvalitní prodávající web dokáže posunout na novou úroveň. Příkladů i z vlastní praxe bych mohl uvést více (weby pensionů, prodejce náhradních dílů pro staré tatrovky, účetní firmička ale i síť těch nejluxusnějších hotelů) , možná v dalším pokračování. Teď chceme pořád vědět, jestli se nám vyplatí s webem začínat.
  2. Co je cílem vašich web stránek?

    Druhá nejdůležitější otázka před tvorbou webu (na kterou si opět neradi odpovídáme). Odpověď na ní jsem už načrtnul někde v úvodu. Vyšší zisk, více objednávek, více návštěvníků apod. Odpověď, že chcete web proto, neboť ho má i Franta je nejhorší odpověď ze všech možných.

    Pamatujte: Internet není jen něco imaginárního, nutné zlo moderní doby. Internet je mocná zbraň, výkonný obchodní kanál, skvělé prezentační médium (živě vidím, jak si teď všichni říkají, jaká to je hezká fráze, Není!). Pokud si toto neuvědomíte, nikdy neuděláte kvalitní web neboť neuvidíte jeho možnosti.

    Když už víte, proč potřebujete web, napište si na papír, jaké jsou jeho cíle. (Na papír si pište všechny poznámky a myšlenky, které vás při čtení tohoto newsletteru napadnou). Vyjádřete se přímo čísly, něčím, co bude možné změřit, pro začátek 10% zvýšení prodeje, čísla ještě upravíme v dalších bodech analýzy. Fráze typu „zvýšení konkurenceschopností“ jsou neměřitelné, ale zní hezky moderně marketingově. Nikdy se ale nedozvíte, že to hezky blikající logo způsobuje, že lidé utečou z webu dříve, než se dostanou k vaší nabídce. Koneckonců, ani svému zaměstnanci neřeknete „něco tady jakože dělej za těch 20 litrů“. Ani webdesignérské firmě nikdy nepovězte: „něco mi tady za ty prachy udělejte, jen ať tam něco na tom internetu visí“.

  3. Co nabízím? Čím se odlišují od konkurence? Komu jsou určený mé produkty / služby?

    Tento bod začnu netradičně. V Japonsku, když se někdo rozhodne začít vyrábět oblečení pro těhotné ženy, marketingový ředitel spolu s celým svým týmem si aspoň na týden nasadí velké umělé břicho, které nesundají ani po práci doma. Nosí ho spolu s novým oblečením, aby dokonale poznali, co nabízejí. Pokud neznáte, co nabízíte, jak by jste to dovedli prodat?

    Jo, nabízíte skvělé mixéry? To taky Franta, Pepa i ten buran Vojta. Ten váš mixer mele kávu dokonale jemně? Ty ostatní taky. Tak proč bych si kupoval váš mixér? Možno proto, že když melu kávu, neběhá po celém kuchyňském stole a nenadělá mi škrábance po mém hezky drahém stole. Právě víte, co je vaší konkurenční výhodou, čím se lišíte a že vaší cílovou skupinou by mohli být bohatší lidé. Nestačí říkat, že máte skvělé věci. Vyjádřete se opět čísly, parametry, něčím „měřitelným“. Každou myšlenku a detail zapište na papír, vizualizace je mocný nástroj. Až budete zadávat vytvoření nového webu, budete tak mít podklady, které je možné použít a které nemá Franta, Pepa ani Vojta.

  4. Hledají lidé mé služby / produkty na internetu?

    Jak se říká, „otázka za všechny drobné“. Ne, vůbec není důležité, kolik máte peněz na web. Pokud máte šanci na úspěch, peníze se najdou. Jak to zjistit? Způsobů je mnoho, na „domácí“ podmínky doporučuji tři postupy:

    1. Vyhledat si vhodné slovní spojení např. název služby, typ produktu (rozuměj např. LCD televize, ne LG22526AXC) v nástroji “Hledání kombinací” služby eTarget. Pokud cokoliv za něco stojí, většinou to tam je a to je dobrý indikátor, že to stojí za námahu. Použitelným se pro české a slovenské fráze stává i Keyword Tool od Google.
    2. Pokud selže bod a) , dalším dobrým místem jsou žebříčky vyhledávačů, např. Jyxo500. Někdy je dokonce lepší hledat tady, neboť možná někdo ještě nenabízí to, co lidé hledají. Můžete být první!
    3. Pokud selže bod a) i bod b) , doporučuji ještě (i na další výpočty návratnosti investic ROI) službu Navrcholu.cz. Tato monitorovací služba registruje ve své databázi mnoho webů a naštěstí pro nás je dobrým zvykem i kvalitních webů být tam. Stačí opět zkusit vyhledat vhodné slovní spojení. Pokud tam nějaký web je, pravděpodobně to někdo i hledá. A pokud tam jsou i kvalitní weby, je to signál, že internet lze použít.

    Posledním velmi dobrým stébílkem je zkusit vyhledat vybrané fráze přímo ve vyhledávačích. Pokud vám vrátí seznam webů, nebo dokonce kvalitních webů, rovnou si okoukejte konkurenci.

  5. Vyplatí se mi web?

    V podstatě již znáte téměř všechny odpovědi, až na jednu. Na začátku analýzy byly důležité otázky první. Skutečně nejdůležitější otázka je ta poslední. Vyplatí se vám web?Většina „tvůrců“ web stránek vám řekne, že „to se teď nedá říct, ale jinak určitě jo“. Někteří lidé ale vědí, že to alespoň v základu jde spočítat. Jak?

    Už několikrát jsem se zmínil o ROI (return on investment, návratnost investic). Pro pochopení použijeme zjednodušenou formu ROI, která říká, jak dlouho budete splácet investice do webu, než vám web začne vydělávat. Vzorec je odvozený od počtu návštěvníků za měsíc, konverzního poměru (poměr všech návštěvníků webu a návštěvníků, kteří si něco objednají) a průměrné hodnoty čistého zisku z objednávky. Jak tedy vypadá výsledný vzorec ROI pro jeden měsíc:

    ROI = (Měsíční návštěvnost * Konverzní poměr (%) * Průměrný zisk jedné objednávky) – Měsíční náklady na web

    Jak to tedy spočítat?

    Psal jsem o službě Navrcholu.cz (Slovensko má službu Naj.sk) a ROI? Pro výpočet návratnosti potřebujete znát předpokládanou návštěvnost a to lze s trochou štěstí vyčíst z této služby. Postup není nijak složitý. Najděte na webu této služby web, který je co nejvíce podobný svou nabídkou a profilem vašemu budoucímu webu. Pak už po kliknutí na její statistiky s trochou námahy spočítáte návštěvnost webu, nejlépe za celý měsíc. Berte do úvahy, že v některých měsících se prodává lépe než v jiných.

    Příklad: Pro názornost si vypočítáme příklad s návratností webu prodávajícího pneumatiky. Na Navrcholu.cz dáme vyhledat slovo “pneumatiky”.

    Hledat “pneumatiky” na Navrcholu.cz

    Pokud dokážeme vyrobit kvalitní web, tak bychom mohli mít návštěvnost jako E – pneumatiky.cz, v průměru měsíčně cca 2.000 návštěv.

    Druhou proměnnou v tomto vzorci je Konverzní poměr. Ten lze odhadnout (průměr dobrých webů je kolem 1% – 2%, weby, které se dokáží odlišit mají konverzní poměr i přes 10%) , zkusit zjistit u konkurence nebo vyčíst v žebříčcích na webu.

    Pokračujeme v příkladu s návratností webu prodávajícího pneumatiky a jako konverzní poměr zkusíme zjistit na webu Fireclick, který se věnuje právě měření konverzí.

    Konverzní poměry v oboru “Outdoor and Sports”

    Průměr je kolem 0,7%, počítejme raději pesimisticky 0,5% (jde o měření anglicky mluvících webů).

    Poslední proměnnou je čistý zisk průměrné objednávky který můžete odvodit od objednávek v kamenném obchodě nebo dedukcí podle typu produktu / služby.

    Na závěr příkladu s návratností webu prodávajícího pneumatiky si zisk odhadneme pro průměrnou objednávku – 4 pneumatiky, 15% marže, zisk cca 1.000 Kč na objednávku. Jaký bude tedy výsledek?

    ROI = (2000 * 0,005 * 1000) – 500 (webhosting jako náklady).

    Pokud dobře počítám, tak můžeme vydělat 9.500,- Kč měsíčně. Když víte, kolik Vás bude stát vytvoření webu, je už jen otázkou jednoduché matematiky dopočítat, kdy budete v zisku.

Co jste se to tedy dozvěděli?

Pokud jste prošli všechny otázky této malé úvodní analýzy, měli by jste být schopni určit cíle vašeho webu. Pokud je znáte, dokážete připravit zadání i podklady pro budoucího dodavatele a vhodného dodavatele i najít. Nechte si klidně poradit, teď jste ale připravení mnoho z mýtů webdesignérů a jejích obchodníků prohlédnout. Zároveň jste partnerem, se kterým se skvěle spolupracuje, protože ví, co chce, ví, co nabízí.

Čeho se vyvarovat!

Vyvarujte se chyb, které vznikají z profesionální deformace. Všichni máme jistou profesionální deformaci. I ti, kteří ještě nepracovali. Pokud skutečně netestujeme své výrobky jako Japonci, máme všichni tendenci svá díla hodnotit nekriticky. Proto se na „kvalitu a přínosy“ svých služeb a produktů zkuste ptát někoho, kdo je mimo vaši firmu, mimo vašeho působení. Ptejte se svých zákazníků, proč mají rádi vaše služby či výrobky. Ptejte se vzdáleného kamaráda, který není přátelstvím vázán natolik, aby vám „pochleboval“. Chybějící nadhled je nejčastější chybou úvodních analýz.

Závěr nebo začátek?

Odborníci by řekli, že to byl jen začátek. Otázek na analýzu je mnohem více, jenže my jsme se zaměřili na základy pro vytvoření běžného firemního webu. Velké byznys weby vědí, že potřebují velkou byznys analýzu a vědí, že je to bude něco stát. Velké firmy věnující se podnikání na internetu ve většině případů mají lidí, kteří už vědí, nač se mají svých dodavatelů ptát, jak určit cíle apod.

Výše popsané postupy jsou vodítkem hlavně pro malé a střední firmy, které neignorují internet a chtějí ho využít co nejlépe ve svůj prospěch. Všechny chybějící otázky by měl pak položit dobrý dodavatel.

Webhosting – Ako to IGNUM aj FORPSI nerobia?

Jedným z najväčších "vynálezov" minulosti je deľba práce, ktorá funguje dodnes a žijú z toho mnohé spoločnosti aj formou outsourcingu. Našou deľbou práce je, že nerobíme webhosting, alebo skôr, nechceli sme ho robiť. Budeme ale musieť, keďže spoločnosti, ktoré si hovoria hostingové ho žiaľ "nerobia".

Mať a poskytovať hosting, to nie je len vlastniť server. To je dohľad, podpora užívateľov, správa. To je mnoho času minimálne pre jedného človeka. Preto sme sa hneď na začiatku rozhodli, že webhosting robiť nebudeme a spoľahneme sa na veľké spoločnosti, ktoré s ním majú mnohoročné skúsenosti. S príchodom .NET a nešpecifikovanými zmenami v spoločnosti FORPSI ale začala celá séria problémov – blokovanie emailov z od platenej služby B2M, neschopnosť spustiť NET 2.0 na existujúcich serveroch, nepoužiteľné nastavenie NET 2.0 na serveri k tomu určenom až po ďalšie blokovanie na hostingu s NET 1.1. Po týchto peripetiách sme sa rozhodli pre zmenu hostingu.

Po niekoľkých hodinách študovania referencií na fórach a internete o jednotlivých hostingových spoločnostiach sme si vybrali spoločnosť IGNUM. Po potvrdení, že všetko potrebné podporujú sme začali s presunom. Na stránkach na to existuje rovno odkaz "Přesun domény". Výstižný názov, ktorému ale v poslednom kroku chýbala podstatná vec … možnosť zároveň s presunom domény si objednať webhosting. Opäť ďalší z príkladov "použiteľnosti" web stránok. Ako naschvál v objednávke hostingu je opäť presun domeny, takže po dvojitom presune domeny následovala emailová komunikácia na vyjasnenie nedorozumení. Konečne všetko pripravené na spokojnejší spánok. Skoro.

Po doručení výzvy na zaplatenie následovalo ďalšie prekvapenie. Účet na zaplatenie uvedený do ČR. Faktúra na 298 Kč by v tomto prípade stála ďalších 600,- Sk za prevod do zahraničia. Samozrejme, následovala ďalšia emailová komunikácia, kde sme sa dozvedeli, že na Slovensku platby neberú. Aj keď web IGNUM hlása v časti platby účet v Tatra banke a pobočku na Slovensku. Žiaľ, už to dlhšiu dobu neplatí. Len o tom zabudli informovať. Skončili sme s IGNUMom. A padlo rozhodnutie, že nakoniec do toho webhostingu pôjdeme.

Nič to, server sa nestratí. Čo ale strácajú tieto spoločnosti, to bude možno stáť viac, než cena jedného serveru. Ale v tom množstve sa to určite ešte nejakú dobu stratí.

PS: pokiaľ ale viete o naozaj spoľahlivom .NET hostingu, napíšte. Možno to poteší aj ďalších, ktorí riešia podobné problémy.

Hazardování s důvěrou se nevyplácí

Rok 2005 byl ze strany provozovatelů českých internetových obchodů hodnocen jako úspěšný (zejména v porovnání s minulým obdobím, t.j. v nárůstu počtu a objemu nákupů). Jak uvádí server onlineobchody.com, zjistila agentura GFK, že v roce 2005 nakoupilo v internetových obchodech 2 797 000 Čechů oproti 2 158 000 z předchozího roku. Pomineme-li poněkud podivně vysoká absolutní čísla (pochybuji že nakoupilo skutečně tolik lidí, spíše se jedná o prostý součet počtu nákupů) , nárůst je i tak evidentní. Nárůst objemu nákupů v korunách je ještě výraznější – meziročně o 40%.

Obchody - Ilustrační obrázek.

Dalším zajímavým údajem je i složení nakupujících – dominuje věková kategorie do 29 let (podle mého skromného odhadu mohou tvořit až 2/3 objemu obchodů) , což odpovídá i jiným výzkumům v oblasti využívání Internetu v české populaci. Mladší generace je k internetu přirozeně vstřícnější, umí s ním lépe pracovat a oceňuje výhody které přináší. Pokud však chtějí provozovatelé eshopů udržet nastartovaný růst a využít růstový potenciál který je ještě daleko větší, měli by začít získávat především zákazníky střední věkové generace, kteří mají největší kupní sílu, ale i zákazníky starší generace (i když u nás nemají důchodci takovou kupní sílu jako v některých západoevropských zemích, kde jsou vedle tzv. "singles" jednou z nejzajímavějších marketingových skupin). Srovnáme-li tato čísla s výzkumem "The 2004 European Online Retail Consumer", více než polovina zákazníků v Evropě náleží do kategorie 25 až 44 let. Svůj podíl na tom zcela jistě má vyšší internetová gramotnost ve vyspělejších zemích v této věkové skupině, ale ta se u nás rychlým tempem zlepšuje a obchodníci by měli být připraveni využít svou příležitost.

Střední a starší generace má k nakupování na internetu spíše přirozenou nedůvěru a je na obchodnících, aby tuto důvěru získali a udrželi. Jak napsal před rokem interval.cz, například Britové mají k internetovým nákupům velkou důvěru – podle výsledků asociace EIAA dokonce 96 % zákazníků bylo s on-line nakupováním spokojeno !!!

Mezi spokojené návštěvníky rozhodně nebude patřit moje babička – přesvědčil jsem ji k nákupu televize na internetu a vykreslil jí všechny výhody. Sám jsem asi týden předtím nakoupil televizi rovněž v internetovém obchodu a byl jsem spokojen – do týdne byla bez problémů dodána. Z širokého a pohodlného výběru od počítače byla babička nadšená a neváhala s objednávkou na hifishop.cz. Další sled událostí byl však již tristní. Nejprve přišla zpráva, že nabízené zboží není na skladě – souhlasili jsme tedy s dodávkou do 30 dnů. Ani po 5 týdnech však televize stále nebyla na skladě a co je horší – pracovníci obchodu na informační lince nebyli schopní podat informaci o tom, kdy bude zboží k dispozici. Výsledkem bylo to, že objednávku jsme zrušili a internetový obchod naprosto drtivě prohrál K.O. s místním drobným živnostníkem, který byl schopen dodat požadované zboží do dvou dnů.

Nemusím ani zdůrazňovat, jaký má část naší rodiny (kromě babičky i otec a matka, kteří celou anabázi měli tzv. z první ruky) nyní na nakupování na internetu názor. Budou-li noví zákazníci odcházet z internetových obchodů s podobnou zkušeností,  budou si asi obchodníci muset počkat, až dnešní generace do středního věku zestárne…

Zdroje:

Zajímavý článek:

Změnily se internetové obchody za poslední dva roky k lepšímu ? Máte lepší nebo horší zkušenost než autor následujícího článku ?
http://www.lupa.cz/clanky/internetove-obchody-kdy-konecne-prijde-kvalita/

Autor příspěvku: Petr Hradec

Psychologie web stránek II. – Kliknu, nekliknu?

Na internetu je nespočetně článků a diskuzi o zvyšování konverzního poměru na webu, mnohé jsou ale natolik obecné, že jen stěží jich obyčejný člověk dokáže využít k prospěchu svých stránek. Jedním z opomíjených témat je umístnění „objednávkového“ formuláře.

Umístnění formuláře nad zlomem strany.

Jedním ze základních pravidel internetového marketingu je rčení, že akce nesmí být dál než 3 kliknutí myší. Toto pravidlo ve většině případů skutečně funguje a mnoho tvůrců webu se jím řídí. Standardním příkladem jsou např. weby ubytovacích zařízení (hotelů, pensionů) , které se drží scénáře – hlavní stránka – ukázat nabídku (pokoj, ceny) – přechod na stránku s objednávkovým formulářem.

I když vám většina uživatelů zopakuje výše popsaný postup, s kterým „nemají“ problém, v skutečnosti velká většina návštěvníků (hlavně zahraničích) nerada hledá poslední krok – objednávkový formulář. Testování, které jsme provedli opět potvrdili, že pochopení cílové skupiny návštěvníků je velmi důležitým krokem tvorby kvalitního webu.

Jednou z důležitých vlastnosti lidí je kromě pohodlnosti i zvědavost a návyk a toho lze dobře využít při přípravě formulářů nebo i grafické úpravy nabídky. Z naších testováni jsme zjistili a ověřili v praxi, že přemístění objednávkového formuláře přímo na cílovou stránku s nabídkou se konverzní poměr a oblíbenost stránky několikanásobně zvyšuje. Pokud je k tomu objednávkový formulář nad zlomem strany, jeho účinnost je ještě vyšší.

Dalším známým faktem je, že lidé rádi klikají na tlačítka, čeho se využívá i při tvorbě trikových reklamních banerů. Lidé mají rádi tlačítka, protože jejich viditelnost a (předpokládaná, vžitá) jednoznačnost v akci jasně naznačuje, co lze od kliknutí očekávat. Správně použitá tlačítka v designu stránky můžou proto výrazně zvýšit nejen konverzní poměr ale i uživatelskou přívětivost stránky. Je proto vhodné ponechávat tlačítka nejen u formulářů, ale využít jejich designu i u důležitých odkazů.

Pro porovnání si sami zodpovězte otázku, na který z níže nakreslených odkazu kliknete raději, který z odkazů u vás vzbuzuje větší důvěru v to, co od něj můžete očekávat. Mnozí hned tušíte i jednu z nejčastějších chyb internetových obchodů.

Porovnání tlačítka pro objednávku v e-shopu.

Z předchozích informací je jasné, že tvorba web stránky a zvyšování její účinnosti není jen o dobrém textu a líbivé grafice, ale ve velké míře i o využití informací o chování se uživatelů a pochopení cílové skupiny návštěvníků stránky.

Autor príspevku: Anton Piták

Rada právnika: Kedy môže zamestnávateľ čítať vašu poštu?

Používanie firemnej elektronickej pošty v zamestnaní na súkromne účely je z hľadiska právneho určite veľmi zaujímavá otázka nielen pre majiteľov firiem, ale aj pre ich zamestnancov. Čo o tomto probléme hovorí zákon a ako sa chrániť na oboch stranách? Čítajte.

Pri používaní elektronickej pošty zamestnancami môžu nastať dve situácie:

  • zamestnanec používa svoju súkromnú elektronickú poštovú schránku alebo
  • zamestnanec používa firemnú elektronickú poštovú schránku

Treba zdôrazniť, že zamestnávateľ nemá v nijakom prípade právo kontrolovať súkromnú elektronickú komunikáciu, a to ani vtedy, ak k nej dochádza počas pracovnej doby alebo i na škodu zamestnávateľa.

Kedy môže zamestnávateľ čítať el. poštu

Na druhej strane však možno konštatovať, že zamestnávateľ je oprávnený čítať firemnú elektronickú poštu svojich zamestnancov pri používaní firemnej elektronickej poštovej schránky zamestnávateľa (napr. meno.priezvisko_zamestnanca@zamestnávateľ.sk). V tomto prípade takáto elektronická pošta je považovaná za výsledok plnenia povinnosti zamestnanca a považuje sa za elektronickú poštu zamestnávateľa. Vzhľadom k tomu je zamestnávateľ oprávnený takúto firemnú elektronickú poštu čítať.

Zamestnávateľom odporúčam, aby vo svojich vnútorných predpisoch (prípadne priamo v pracovnej zmluve) výslovne ustanovili, že zamestnanec môže používať firemnú elektronickú poštovú schránku len pre účely firemnej elektronickej komunikácie. V tomto prípade zamestnávateľ môže rozumne predpokladať, že všetka elektronická komunikácia z firemnej elektronickej poštovej schránky je firemnou komunikáciu. Vzhľadom k tomu, je zamestnávateľ v zásade oprávnený čítať elektronickú komunikáciu vo firemnej elektronickej poštovej schránke.

Súkromná pošta je súkromná pošta!

Treba však zdôrazniť, že akonáhle zamestnávateľ zistí, že niektorá elektronická pošta je súkromnej povahy, je povinný túto elektronickú poštu prestať čítať (ak je táto súkromná povaha zrejmá už z predmetu elektronickej pošty, nesmie ju ani otvárať). Informácie, ktoré sa dozvedel z tejto súkromnej elektronickej pošty (hoci vo firemnej elektronickej poštovej schránke) , nesmie nijakým spôsobom použiť (ani na ochranu svojich záujmov poškodzovaných zamestnancom). Zamestnávateľ je však voči zamestnancovi oprávnený použiť informáciu, že zamestnanec použil firemnú poštovú schránku na súkromné účely, hoci to mal zakázané.

Zodpovednosť

Na druhej strane však zamestnanec nemôže byť braný na zodpovednosť za prijatú súkromnú elektronickú poštu vo firemnej elektronickej schránke. Taktiež zamestnanec nemôže byť braný na zodpovednosť za čítanie tejto súkromnej elektronickej pošty (v rozumnej miere). Zamestnanec je dokonca oprávnený forwardnúť túto prijatú súkromnú elektronickú poštu na svoju súkromnú elektronickú poštovú schránku. Zamestnanec sa nemôže vzdať práva na čítanie svojej súkromnej elektronickej pošty vo firemnej elektronickej poštovej schránke (ani zamestnávateľ mu to nemôže zakázať).

V prípade čítania súkromnej elektronickej pošty zamestnancov zamestnávateľom hrozí zamestnávateľovi trest odňatia slobody až do troch rokov. Taktiež zamestnanec by mohol žalovať zamestnávateľa okrem iného na primerané finančné zadosťučinenie.

Autor príspevku: ZM